Poezie skladem

Říkat u autorů, co je inspirovalo, je ošemetné. Pak se toho nemůžou zbavit. Jako Karel Šebek života. Jako Ivan Blatny´ neklidu. Jako básně Kristy Kašpar hranice mezi tím, co se stalo a co se nestalo. Štěstí v neštěstí. Psychedelie, nebo psychóza.

Když Philip Sidney 17. října 1586 v mladém věku třiceti dvou let umírá následkem zranění z bitvy u Zutphenu, jeho díla kolují pouze v rukopisné podobě, některá zůstala nedokončena.

Nová kniha básní z pera poetky Kataríny Demeterovej sa opäť dotýka fenoménu lásky. Autorkino hlboké vnútorné prežívanie tohto ľudského citu na pozadí citlivo volených ilustrácií Vás prenesie do sveta intenzívnej ľúbostnej poézie.

Katarína Džunková debutovala v roku 2010 básnickou zbierkou Palica brata a palica slnka, za ktorú bola ocenená prémiou Ceny Ivana Krasku a cenou za najlepší debut v ankete Kniha roka. Roku 2014 prozaicky debutovala novelou Eupalinova láska.

Je autorkou piatich knižiek V roku 2014 udelila porota hlavnú cenu – Cenu dieťaťa v súťaži o pôvodnú poviedku pre deti vydavateľstva Perfekt – jej poviedke Ovečky v čerešňovom sade.

Kniha Kateřiny Bartlové je zjevení, slova, která jsou skutečná i neskutečná.
Verše, které nelze přečíst na jeden zátah, protože po několika básních je třeba vydechnout. Poezie, která bere dech. Prvotina?

Pátá básnická knížka ostřílené českobudějovické autorky opět přináší úsporné verše „všedního dne“.

První „velká“ kniha českobudějovické básnířky Kateřiny Bolechové představuje autorku ve všech jejích tvůrčích polohách.

Básně Kateřiny Komorádové nepochybně upoutají čtenáře svým zdrženlivým civilním tónem, nemnohomluvností, někdy až lapidárností výrazu, který jen podtrhuje jejich skrytou ale přesto působivou, potenciálně výbušnou emocionalitu.

Nejnovější a zatím poslední sbírka sebraných básní Kniha jihu (2023) představuje autorčinu niternou konfesi z let 2006–2016 věnovanou jejímu rodnému kraji a mamince, in memoriam.

Šestačtyřicet textů tvořících volnou básnickou skladbu. Studené, nehostinné a jen zdánlivě pohádkové prostředí, v němž se báseň někdy pro jistotu vyslovuje jako ochranná formule či zaklínadlo. Hledání a cesty.

Sbírka „O dni po dni včerejším“ je slovem i obrázkem, je básní i říkankou. Hledá odpovědi po nevyslovených otázkách. Poezie i obrázky přicházejí na pomoc a jsou nástrojem, který přináší pohled z druhého břehu, kde „stopy již nikam nekráčí“.