Poezie skladem

Sbírka básní zkušené slovenské autorky Dany Podracké „Persona“ zavádí čtenáře do prostoru mezi prožitým a napsaným. Nabízí dobrodružné hledání vlastního já prostřednictvím pohledů dovnitř i vně jednotlivých básní-příběhů.

V súčasnej slovenskej poézii sotva nájdeme takú vážnu, až obradnú dikciu, ako u Dany Podrackej. Poetka pristupuje k písaniu básní ako k rituálu: Splietať rohož, / na ktorej spočívajú moje kolená, píše vo svojej najnovšej, v poradí už štrnástej zbierke.

Básnická sbírka Nezaklínej les je autorovou prvotinou a znamená pokus o výběr toho nejlepšího z první fáze tvorby.

Leden se šklebil jak Lenin, právě jsme směřovali do podzemí, odkud je nejlepší výhled do kraje, když se přišlo na to, že život je nesmysl, a basta, museli jsme si o tom vážně promluvit, museli jsme se s tím naučit žít a pracovat.

Tichá ulice je útlou básnickou sbírkou, kterou volně utvářejí tři části. V té první autor glosuje společnost, hraje si se slovy, využívá prvky satiry a humoru. Druhá část tematizuje smrt, sebevraždu, smutek a nešťastnou lásku.

Sbírka 98 lyrických básní haiku v tradičním formátu, ve které se autor snaží nastínit tenkou linii mezi krásami a smutky světa skrze pomíjivost všeho kolem nás.

Básník a jazzový kytarista Daniel Levanti (* 1978) pochází z Connecticutu ve Spojených státech. Studoval obor jazzová kytara a kompozice na bostonské Berklee School of Music.

Budete-li mít doma jenom jednu knihu poezie, měla by to být Píseň písní, zvaná Píseň Šalamounova. Její verše přesahují hranice poetiky a v dějinách se staly útěchou a povzbuzením pro lidi v těžkých situacích.

Básně Daniela Soukupa jako by patřily jiným časům: jejich tvar má v sobě klasicistní sošnost. Cosi znepokojivého se tu ale rýsuje, už to stoupá, už se to sype, už to praská, už se to rozuteklo.

Základním rysem Soukupových básní je formální jednoduchost, ale současně s ní také bohatá slovní zásoba, čistota a vybroušenost. Celkovému naladění sbírky se poněkud vymyká poslední oddíl nazvaný Berlín.

Básnická sbírka známé spisovatelky. Čeština nemá mnoho Čechů, kteří s ní zacházejí tak uznale a obeznale, jako tato básnířka. Ale hrát si se slovy nestačí, byť to málokdo umí. Básně této sbírky mají bolavé, promyšlené, prožité a s úsměvem utroušené poselství.

Najčastejším motívom písania poézie je istá úľava v duši. Autorka sa aj takýmto spôsobom dokázala vo svojej zbierke vysporiadať, vypísať z obáv, radosti,úvah o sebe a svete v ktorom žije.