Poezie skladem

Michael Kubesa je dobře znám jako zpěvák opavské skupiny Ladě. Ve své knižní prvotině Liché kraje se nyní představuje jako básník a textař s postindustriálně temnými inspiračními zdroji.

Nová třívětá lyrická kompozice básníka, hudebníka a rovněž příležitostného výtvarníka přináší na rozdíl od předchozích, „utěšených, vláčně plynoucích básnických obrazů“ (Petr Andreas), známých z Lorencových sbírek Bezdomovci duše, Jízlivosti aj..

Tomáš Sedláček o této knize básnických epigramů napsal: "Michaelovi Marchovi se povedl zdrcující kousek – jako cizinec vystihl pražský hrdý patos, kterému vévodí napůl moudré skvrny konverzací ze dna pivních tácků, a přesto na jeho verších není pivního nic.

Sbírka básní Michaela Marche Spálené šaty léta v překladu Jiřího Joska.

Michael March (4. května 1946 v New Yorku) je americký básník, překladatel a publicista žijící od roku 1996 v Praze. Vystudoval historii a novinářství na Columbia College.

Psát haiku jako slabikovou skládačku, brát je jako Tetris nebo sudoku, je veselé a zábavné. Ale pokoušet se psát haiku jako poezii je těžké, skoro bolestivé. Člověk brzy zjistí, že počet slabik je ten nejmenší problém.

Verše tetuje na těla svých čtenářů. Verše píše na flakony parfémů, které jsou hned vyprodané. Verše píše i na limitky kultovních tenisek Vans, na plátna či oblečení.

Michaela Horynová se narodila roku 1989, žije v Hradci Králové. Básně publikovala např. v Hostu či internetovém časopise iLeGaLiT. V říjnu roku 2014 se stala laureátkou 42.

Michaela Kašičková se nám představuje s poezií přímočarou, hutnou, plnou minipříběhů. Její básně jsou charakteristické notnou dávkou sebeironie a humoru, ovšem naproti tomu i lidských soukromých dramat.

Poezie Michaely Keroušové (1987) je vystřihovaná ze všedních dnů i ze snů, z každodennosti i z pohádek. Je holčičí i ženská najednou. Ať už se v ní píše o čemkoliv, má zvláštní jas a rytmus.

„Zase už visím za křídlo dolů,“ praví ve své už druhé knize veršu Michaela Orsi. U sbírky milostné poezie je to přízračný obraz.

Básnická sbírka Napětí něžného třesku vznikala až na několik výjimek v průběhu loňského roku. Autorka mnohé své básně pojala jako svého druhu dopisy milovanému člověku. A i v básních, obracejících se k přírodě, je slyšet podtón mezilidských vztahů.

Sbírka básní Nezbejvá než psát je debutem mladé východočeské básnířky, absolventky Pardubické univerzity – jež se z profese věnuje práci s knihami a lidmi a ze záliby poesii. Ale když čteme její básně, můžeme nabýt jasnější představy, že obojí je pro ni nutností.