Poezie skladem

Básnik – tradicionalista – sa v zbierke básni Odvaha vidieť (obsahuje tri kapitoly Pred znovustvorením seba, Privráva sa mi zem i hriešne nebo a Zúčastnil som sa nadoblačných hostín) prihovára čitateľovi a strháva ho veršami plnými filozofických meditácií o zmysle života.

Pozdní básnický debut brněnského psychologa Ludvíka Běťáka. Běťákovy verše jsou velmi lidské – klukovsky dychtivé, inteligentní a vnitřně poctivé. Nezapřou autorovu slabost pro moravské lidové písně.

V Nakladatelství Slovart vychází třetí díl Antologie Divoké víno 2017 – 2021, uměleckého časopisu vydávaného od roku 1964.

Výbor z autorovy básnické tvorby od května 1945 do počátku roku 1969. Na rozdíl od I. svazku Spisů L.

Poezie z let 2000 – 2008.

Lapidární titul sbírky Sny též je výrazem Kunderova umění říci stručně přemnohé. Je to telegrafická konfese, přímo až archetyp, ale je to také osobité heslo. Je to titul zdůvěrňující i naléhavě výzvový.

Reprezentativní zrcadlová bilingva mnichovského básníka v edici Kláry Hůrkové.

Luisa Ziková nenáviděla muže pro jejich mužství a ženy pro jejich ženskost. V její poezii najdeme osamění i převažující vědomí blízkosti smrti.

Lukáš Horák (1987) je básník silně vizuální, přesto si jeho básně spojuji s čichem: je totiž stopařem zlověstných znamení či značek, lovcem klukovských dobrodružství a zapovězených chvil.

Texty ve sbírce Někoho mi připomínáš, označené rokem vzniku, jsou dosud nepublikované básně, na které jsem náhodou ve svých rukopisech narazil. Setkal jsem se tak sám se sebou, asi o třicet let mladším. A připadá mi, že si celkem rozumíme.

Záměrem práce je poukázat na umělecky příznakové užití hláskové instrumentace v poezii Vladimíra Holana v období vymezeném juvenilními básněmi sbírky Blouznivý vějíř (1926) a sbírkou Na postupu (1943–48), kde autor opouští vázaný verš.

Autor úspěšné básnické prvotiny Píča, hovna, Hitler, Praha tentokrát přichází se severskou miniságou Loughorn, jejíž děj se odehrává v bezčasí a v místech.