Poezie skladem

V nové sbírce známého básníka najdete miniaturní „detektivky“, ve kterých se motivy z televizních seriálů rafinovaně mísí se starověkými mýty, velmi současně pojaté básně na biblická témata i třeba ve …

Verše, do nichž autorka shrnula svůj pocit ze světa. Krátké, hutné, vtipné, sprosté a naivní. Někdy klišé, často kýč. Deprese míchaná s humorem. Nekorektní, osobní, ale zarezonují. Verše, do kterých autorka vtělila svůj světonázor.

Velikonoční hymny svatého Efréma Syrského (306–373) je soubor liturgické poezie složené na základě čtení z evangelií v době velikonoční.

Starý Ister, večne mladý Dunaj, kým sa po vyše 2 850 km z Čierneho lesa vleje do Čierneho mora, nadobudne mnoho poetických pomenovaní – Donau, Dunaj, Duna, Dunav, Dunai…

Šestá sbírka poezie Báry Vencálkové. Kniha svou nahodilostí a spíše kratšími střípky navazuje především na první sbírku Destilaci. Tato kniha je pro všechny, kdo pokračují jen tak. Dál…

Pokud jsi někdy ochutnala lásku. Pokud jsi někdy ochutnala touhu. Pokud jsi někdy ochutnala bolest. Pokud ses někdy dotkla věčnosti. Pokud na Tebe někdy. Dýchla smrt. Pak je tato kniha. Pro Tebe.

Básnická prvotina Venduly Vartové-Eliášové má vzhledem k tomu, jak pozdě vychází, nutně průřezový charakter.

Sbírka Odejít po špičkách je pátou básnickou knihou básnířky, prozaičky a překladatelky z angličtiny Věry Borské (1935). Skládá se ze tří oddílů obsahujících básně retro z období kolem přelomu tisíciletí i ty o něco mladší – staronové a nové – ze současné doby.

Sbírku Slova, co chodí o hůlce tvoří básně vycházející z osobního prožitku a jsou doplněny lyrickými texty, reflektujícími téma stáří a mládí, života na venkově a vlastní tvorby. Zachycují také autorčin vnitřní vztah s Bohem, probíhající v neumlkajícím dialogu.

Ve sbírce Vztahy v C dur se Věra Borská vrací do situací prožívaných s nejbližšími lidmi. Obrací se také ke svým přátelům a místům, kam patří – oslovuje rodný dům, řeku, podél které kdysi vandrovala, krajinu.

Dvojjazyčné vydání zpřístupňuje českému čtenáři poprvé francouzsky napsané básnické prózy Masožravé portréty (Portraits carnivores, Le Nyctalope, 1982), jež doplňuje autorčin vlastní komentář Une langue plurielle (Pomnožný jazyk), napsaný v roce 1988.

Druhá básnická sbírka známé prozaičky, obsahující verše z vydané sbírky Inkoustové pádlo i z nevydaného rukopisu pozdějších básní je letmým nahlédnutím do hloubky času, který své příběhy uzavřel.