Poezie skladem

Kniha byla oceněna 3. místem v literární soutěži „Ostrava – město v pohybu“ v roce 2006. Tato kniha je prozaickou prvotinou básnířky s více něž desítkou vydaných knižních titulů. Když básník začne psát prózu, můžeme obvykle čekat překvapení.

V dílech Ilse Tielschové, úspěšné rakouské autorky s jihomoravskými kořeny, se zpravidla objevuje motiv vykořenění a vyhnání. Nepřekvapí proto, že autorka sní o návratech.

Soubor 23 básní zavádí čtenáře do tragikomického světa absurdity, chytrého humoru a nezapře autorskou věrnost podivuhodným postavičkám trudného vzezření i údělu.

Rytmus dechu lidí je spjat s pulzem nejen dopravní tepny Mater Urbium. Sbírka veršů Magistrála reflektuje zkušenosti autora, absurditu hodnot, politické a světové dění, nenasytnost velkoměst a lyrickou sílu dálek.

Protagonistka knihy, Hana Jüptnerová (1952–2019), vystudovala češtinu a němčinu na Masarykově univerzitě v Brně. Nonkonformní myšlení, ovlivněné tragickou ztrátou rodiny v sedmnácti letech, ji záhy přivedlo mezi disidenty a básníky.

„Proč existují rituály opuštění sebe sama?“ Tento pro autorku signifikantní verš zazní v jedné z básní shrnutých do útlého knižního debutu Třísky v medu.

Ilustrovaná autorská kniha malíře, spisovatele a žijícího klasika dětské ilustrované tvorby představuje poprvé výhradně autorovo básnické dílo, které bylo čtenářům dosud spíše skryto – Mikulka si psal básně převážně pro sebe a pro nejbližší přátele.

Výběr z poezie za posledních 20 let z tvorby non-konformního autora, dárková grafická úprava s ilustracemi.

Tomáše Belka (* 1965) můžete znát z pódií českých rockových klubů a festivalů jako tenorsaxofonistu. Hrál mimo jiné v Garáži a dodnes hraje ve skupině Sto zvířat, v níž je také výhradním autorem textů.

Kniha poezie.

Tomáš Čada je velmi cudný muž. Dokonce tak cudný, že ho v hospodě i nad ránem víc zajímají sociální témata než ženy. Proto je povolaným člověkem na sondu do hlubin lásky.

Staleté setkávání české a německé kultury zanechalo v pohraničí navzdory složitému poválečnému vývoji dosud patrné dědictví. Jsou lidé, kteří jej intenzivně vnímají, stopy staré místní kultury k nim zřetelně promlouvají.