Ruský formalismus: Metapoetika (1984) Petra Steinera se od předchozí autoritativní knihy na toto téma, Ruský formalismus: Dějiny a doktrína (1955) Victora Erlicha, liší nejen svým podtitulem, ale i detailností pohledu.

Bez práce nejsou koláče. Někdy to ale jde i bez nich.

Práce určuje náš osobní čas, formuje naši identitu a točí se kolem ní organizace celé moderní společnosti. Je prostě přirozené pracovat nebo si práci hledat.

Populárněji orientovaný pohled na slavné romanopisce 19. století (Dostojevskij, Hugo, Turgeněv, Flaubert a další), doplněný obrazovou přílohou.

První moderní vydání barokního spisu o dějinách Moravy

Systematické vědecké dílo katolického kněze Tomáše Pešiny z Čechorodu (1629—1680) patřilo po mnoho let k hlavním pramenům poznávání moravských zemských dějin.

Kdybyste měla dát svému dítěti na cestu životem jednu knihu, která by to byla? Vejce a já.

Takto odpověděla Marta Kubišová na dotaz Tomáše Halíka v roce 2015.

Pohled na román optikou jeho současnosti i historie

Má román v naší době ještě šanci? Dokáže si uhájit svůj status a hranice? Jak jeho hranice vymezit?

Kniha přináší výsledky druhého reprezentativního výzkumu čtenářů a čtení v České republice. Ten první proběhl v roce 2007 a jeho výsledky, včetně interpretací, byly představeny v knize Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007).

Vyklízí čtení své pozice a stává se ohroženým druhem? Jak je na tom naše populace se čtením? Jak moc čteme, kolik z nás kupuje knihy a chodí do knihoven? Jaké jsou naše čtenářské hity? A proměňují se v čase? Co čteme v digitálním prostředí?

Je čtenářství u nás v úpadku, nebo není?

Publikace přináší výsledky zatím posledního reprezentativního statistického šetření české dospělé populace.

Jak vydávat německé romány a být v devatenáctém století úspěšným českým nakladatelem?

Veltruského studie vyšla poprvé již v roce 1942, její tehdejší podoba však byla na mnoha místech cenzurována.

Mnohovrstevnatá interpretace díla neprávem pozapomenuté prozaičky

Publikace přichází s výrazně odlišným pohledem na tvorbu Terézy Novákové, než jaký byl ustaven dosavadní literární historií a především marxistickou kritikou, která v jejích d