Military knihy

Střední Evropa v politických plánech velmocí za Velké války na mírové konferenci v Paříži (1914–1918 / 1919–1920) V průběhu první světové války měla každá velmoc celý souhrn strategických zájmů které …

Kniha mapuje dobu první světové války v oblasti jihozápadní Moravy. Zaměřuje se především na život ve vesnicích, ale zároveň si všímá i dopadů války na život na maloměstě. V závěrečné kapitole jsou připomenuty osudy konkrétních vojáků.

Příběh konvoje PQ 18, který se nesmazatelně vepsal do historie britského Královského námořnictva, je podrobnou studií o jedné z největších konvojových bitev 2. světové války, o bojích, které provázely …

Více než 300 fotografií ručních palných zbraní obsahuje tato sběrateli i zájemci jistě vítaná publikace. Texty podávají nejen popis zbraní, ale i výklad širších souvislostí a málo známých zajímavostí.

Výpravná barevná publikace představuje chladné a palné zbraně z obou velkých válek dvacátého století.

Unikátní svědectví českého kriminalisty Vladimíra Dzura, který byl dlouhá léta jediným českým vyšetřovatelem pracujícím u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu.

První kniha na českém trhu, která se zaměřuje na bezmála půlstoletou historii tankových jednotek, které tvořily hlavní údernou sílu poválečné československé armády.

Za druhé světové války vstoupily Lidice do paměti lidstva. Zločin hromadné vraždy, který zde spáchali okupanti, vyvolal nejlidštější sympatie s touto malou hornickou vesnicí na Kladensku.

Rozhodnutí spustit sériovou produkci Douglasova typu v SSSR vykrystalizovalo na jaře 1936. Jedenáctého dubna 1936 vydala Rada práce a obrany (STO) usnesení o zakoupení licence na výrobu DC-3 a do USA se za tím účelem vypravila technická komise v čele s náčelníkem CAGI.

Publikace je věnována dělostřeleckým zbraním používanými v Evropě v letech 1867–1918, které sloužily jak pro obranu pozemních i pobřežních pevností, tak i k jejich dobývání.

Druhá část tohoto rozsáhlého díla je věnována vývoji dělostřelectva v období let 1919 až 1945, které sloužilo jak na obranu pevností, tak i těch, které byly určeny k jejich dobývání.

Kavkazský hřeben, ležící na okraji Osmanské říše a Persie, získal velký strategický význam na konci 18. století, kdy sem dosáhla ruská územní expanze.