Válka ve Vendée v západní Francii je u nás známá z historických románů V. Huga Devadesát tři a H. de Balzaca Šuani. Jednalo se ve skutečnosti o krvavou občanskou válku, kterou zažehlo lidové povstání proti novorozené Francouzské republice a v níž záhy šlo oběma bojujícím stranám o přežití. Původně rolnická vzpoura ve Vendée se totiž změnila v otevřeně royalistické kontrarevoluční povstání, které rozsahem i silou ohrozilo mladičkou republiku v samotných jejích základech. Na obou stranách bylo napácháno nespočet ukrutností, na bojujících i na nevinném obyvatelstvu včetně žen a dětí. Leccos o vzájemné nenávisti, úpornosti bojů a rozsahu utrpení napovídá fakt, že za necelé tři roky bylo na ploše cca 25 000 km2 svedeno asi 30 regulérních bitev s tisíci padlých, plus asi 700 větších či menších bitek a šarvátek, v nichž počet padlých dosahoval několika stovek nebo „jen“ desítek.