Wolf Gruner ve své knize dokazuje, že protižidovská politika byla nejen řízena z Berlína a určována okupanty, ale často ještě urychlována českou vládou nebo místními úřady. Iniciativní opatření Prahy leckdy předjímala centrální rozhodnutí v Německé říši a na dalších obsazených územích, jako například roku 1941 v otázce označení Židů. Na základě dosud neznámých týdenních zpráv Židovské náboženské obce v Praze, zasílaných Adolfu Eichmannovi, Gruner přináší první detailní analýzu důsledků pronásledování pro život židovských obyvatel, jakož i jejich reakcí a jejich odporu. Gruner se podrobně zabývá postavením protektorátu jako mezičlánku v radikalizaci pronásledování Židů v Evropě.