Baronia, Oliena, Gonone, Baunei, Jerzu, Ulassai a Quirra – Východní část Sardinie je již léta známá množstvím a kvalitou lezení Ale především v posledních deseti letech došlo k působivému nárůstu počtu skal, zejména v Ogliastře. A zároveň znovuobnovení starých cest a obnovené zaměření na „klasické“ sektory různými lezci pomáhá k tomu, aby se ostrov stal jednou z nejoblíbenějších a nejzajímavějších destinací v oblasti Středozemního moře, pokud jde o sportovní lezení, stejně jako jako krásu míst a skály. Richard Felderer  "narodil jsem se v Monze v roce 1970 a co si pamatuji, všichni mi vždy říkali Riky. V roce 1987 jsem objevil lezení díky lezecké tělocvičně Rondo dei Pini v Monze, kde bujarý Eugenio Podio nalepil na stěnu několik chytů a vytvořil tak jednu z prvních krytých lezeckých tělocvičen v Itálii. Krátce nato jsme si s kamarádem koupili nějaké vybavení a začali objevovat vertikální svět, vášeň, která radikálně změnila mou existenci. Moje práce fotografa a novináře se v podstatě okamžitě rozvinula v oblasti outdoorových sportů a v posledních 20 letech hlavně ve vertikálních sportech. Práce a vášeň mi umožňují žít hory s intenzitou a kromě toho, že jsem získal několik ocenění a vyznamenání, jsem také součástí Ragni di Lecco, což považuji za neuvěřitelnou čest a kterému tolik vděčím. Přes 20 let jsem spolupracoval a stále pracuji s nejvýznamnějšími časopisy a společnostmi v lezeckém sektoru, včetně Versante Sud. V roce 2016 jsem společně se svou lepší polovičkou opustil Milán a přestěhoval se na Sardinii, přesněji do Lotzorai, kde provozuji bed and breakfast. Kromě toho, že pravidelně lezu s místními přáteli a fotím, trávím většinu času objevování skal a vícedélkových cest. V posledních několika letech jsem si opravdu užil trénování malého týmu mladých lezců.