Levné Literatura faktu

Kniha Marka Vajchra přináší ve výběru stati, ve kterých autor od roku 1997 reflektuje soudobou českou poezii a prózu, současně se autor zabývá také domácí a zahraniční esejistikou.
Protože kritik sleduje hodnocená díla v širším kontextu.

Monografie se zabývá soukromým životem, pedagogickou kariérou a vědeckou a veřejnou činností prof. Josefa Dobiáše.

V příběhu Míny budete svědky vnitřních dramat, nejistot, strachů, ale i naděje, štěstí, lásky a odvahy ženy s poruchou autistického spektra, která si splnila sen stát se matkou. Autismus a mateřství?

Deník běžence je volné pokračování Válečného deníku (Dauphin 2021). Autor v něm líčí více než dvouleté období zoufalého čekání na možnost vycestovat z Evropy. Zápisky jsou vedené ještě nemilosrdnějším tónem.

Je něco tajemného na způsobu, jakým Květa Fialová proplouvá životem. Cokoli si přeje, splní se. Mohou za to andělé Vesmíru, k nimž se obrací s prosbami? Dost možná.

Katalog k výstavě, který je věnován otázkám perspektivy v umění napříč styly a historickými epochami, a to s důrazem na moderní a současné umění.

Co když se to událo podobným způsobem na Zemi, v tomto tak zvaném nultém vesmíru, který představuje v plus prvním vesmíru jejich kapesní vesmír.

Rozhovor s Pavlem Šafrem popisuje změnu, jež se v České republice odehrála poté, co domácí oligarchové převzali mediální domy, které vydávají nejsilnější noviny v zemi.

Doposud nikdy knižně nevydaní autobiografie Jindřicha Flussera líčí nejen drastické poměry a mezilidské vztahy v nacistických koncentračních táborech, v nichž měl budoucí lékař několikrát doslova „štěstí v neštěstí“, ale uvádí také své četné úvahy o

Rudolf Roden (nar. 1923), rodák z pražské židovské rodiny, se roku 1942 přihlásil dobrovolně do transportu, aby mohl sdílet osud se svou budoucí ženou Evou. Nejprve se ocitli v Terezíně a poté ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi.

Koncem minulého století přinesla západní historiografie poznatky, podle kterých samotní zakladatelé marxistického komunismu v rámci své historicko-společenské eugeniky tvrdili, že existuje „etnický odpad“ či „produkt zmateného vývoje“.

Až do začátku první světové války aeroplány vzlétaly především při sportovních leteckých soutěžích. Ale již v prvních měsících války si představitelé armády uvědomili jejich význam a začali velké stroje postupně využívat k útokům na území protivníka.