Kvalitní Literatura faktu

Máte nápa za miliardy dolarů? Oni ano. Téměř pohádkové příběhy mladých technologických magnátů přinášejí inspiraci pro běžného smrtelníka.

V ROCE 2007 vytvořil jednadvacetiletý David Karp jednoduchý blogovací systém a nazval ho Tumblr.

Čapkovy obsáhlé paměti jsou cenným svědectvím o rozporuplném českém 20. století. Zachycují prostředí a hodnotový svět pražské středostavovské rodiny, přibližují nelehká rozhodování, která “Velké dějiny” vnášely do života “Malých lidí”.

Kdo vlastně jsou „děti vyrůstající v dětských domovech“? Odkud do dětských domovů přicházejí a proč? Co mají za sebou? Jaká mají přání a sny? Jak to v běžném dětském domově vypadá?

Fanoušci seriálu Jak jsem poznal vaši matku a Barneyho Stinsona jistě tuší či vědí, že Neil Patrick Harris nemůže být nudný člověk, jaký by napsal tradiční či suchý životopis. Název jeho biografi e odkazuje k tzv.

Kniha, vydaná ke 150.

Prostor Bez frází se poprvé rozšířil mimo svět sportu. Rovnou do světa, který se zdá být komplikovaný, stereotypy svázaný. Do světa vědy. I tady jsme ale našli příběhy lidí, kteří mají sílu inspirovat svou vlastní zkušeností.

Budování reálného socialismu a raný totalitní absurdistán v České republice věrně vykresluje částečně autobiografický román. Právník Josef Martínek v pozici bezvýznamného účetního v podniku na výrobu prádla není člověk zvlášť utlačovaný.

Smíšená bojová umění jsou sportem, který v posledních letech vyletěl raketově nahoru. Ze zápasníků se stávají celebrity, galavečery MMA vyprodávají tuzemské areny. Jedno jméno na domácí scéně ale převyšuje všechna ostatní. Karlos Vémola.

In my fantasy of the Rambling Man who is something of a hobo, walking – or maybe jumping into the car of a moving train – is what he does. He slings his guitar or banjo over his shoulder and strides out along the road to the next town.

Předkládaná publikace pojednává o životě houslového virtuosa a muzikanta Jozy Šrogla, který prožil většinu svého hudebního života v Batávii v Nizozemské východní Indii.

Život básnířky Suzanne Renaudové (1889–1964) je nedělitelně spjatý s Petrkovem, domovem muže, za kterého se roku 1926 v Grenoblu provdala.

Ve čtvrtém a závěrečném díle pamětí Otakar Husák popisuje druhou polovinu svého působení na pozici ministra národní obrany.