S rozmachem exportu L-39 vyvstal zejména se strany zákazníků ze zemí třetího světa požadavek na verzi se zvýšenou únosností výzbroje, která by lépe vyhovovala požadavkům na větší rozsah plnění úkolů střeleckého výcviku a také by mohla být použita jako lehký bojový letoun. Tomu se výrobce pochopitelně snažil vyhovět a výsledkem této snahy byl v první etapě L-39ZO, následován poté L-39ZA. Obě verze dostaly nové zesílené křídlo se čtyřmi závěsnými body s výrazně zvýšenou nosností oproti L-39C, L-39ZA byl navíc vyzbrojen leteckým kanonem sovětské konstrukce GŠ-23. Závěrečný díl popisuje výzbroj jednotlivých verzí, dále je doplněn vzpomínkami pilotů na tento letoun.