Knihy kultura a dějiny umění

Ve vývoji filosofie minulých dvou století měly rozhodující význam otázky: Co to vlastně je vědecké poznání? Jak souvisí naše poznání a lidská svoboda?

Stylizovaná románová kronika Až se hnou vody (v definitivní podobě vydaná rusky roku 1872) zůstala u nás na rozdíl od Leskovových známých povídek a románů stranou pozornosti – česky vyšla poprvé a naposledy před více než sto dvaceti lety (1903).

Príbeh o architektúre a meste, budovanom v zložitých časoch vojnovej a povojnovej konjunktúry. Je to mozaika poskladaná zo života vojnovej Bratislavy, osudov architektov a staviteľov, z tragédií, zlyhaní aj víťazstiev, ktoré mesto prežilo.

Dianie v Severnej Kórei pozorne sledujú médiá a politici na celom svete, napriek tomu sa k nám z tejto krajiny dostáva len veľmi obmedzené a cenzurované množstvo informácií.

Katalog výstavy Cesty české vědy představuje dvanáct zastavení nad tématy z dějin přírodních věd v českých zemích. Propojuje konkrétní oblasti a vybrané příběhy přírodovědného poznání, které se v nich odehrávaly.

Výber z literárnovedných štúdií, esejí a rozhovorov z rokov 1991 až 2007 poprednej literárnej vedkyne a prekladateľky z nemčiny svedčí o jej zorientovanosti v súčasných tendenciách vo svetovej literatúre a v uvažovaní o nej.

Praktické návody, jak jednoduše krok za krokem nakreslit nejrůznější dopravní prostředky, jsou určeny už těm nejmenším dětem. S jejich pomocí dokážou hravě zobrazit všelijaká auta, stavební vozidla, letadla, vlaky i lodě, které mají tolik rády.

Česko-anglická publikace „NORDIC ARCTIC / Udržitelná architektura za polárním kruhem“ byla vydána u příležitosti stejnojmenné výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera.

Northrop Frye byl jedním z nejuznávanějších literárních vědců dvacátého století a přes padesát let význačným profesorem Torontské univerzity. Sám popsal Dvojí vidění jako „o něco kratší a přístupnější verzi“ Velkého kódu a jeho pokračování, Mocných slov.

„Roubini lehce proniká do nejzávažnějších problémů a způsob jeho myšlení je mezi ekonomy nebývale průzračný. Tak výstižný a přiléhavý popis světové politicko-ekonomické situace jsem jinde nenašel.

V pozdních textech Émila Benvenista (1902–1976) je patrná snaha najít alternativu k strukturální lingvistice, která svým předmětem činí neosobní jazykový systém.

Historie sice má svou paměť, zná však i osudy úplného zapomnění. Do úplného zapomnění upadlo na stovky let také dílo neznámého anonyma z konce 14. století, dnes označovaného zástupným jménem Mistr třeboňského oltáře. Od poloviny 19.