Knihy kultura a dějiny umění

Jak ke svým jménům přišli Arcade Fire, Led Zeppelin, Nirvana, Vampire Weekend a 532 dalších kapel.

Athénská škola malíře Raffaela patří k nejslavnějším a nejpůsobivějším výtvarným dílům vůbec.

Publikace představuje dějiny českého a slovenského tisku v Argentině a seznamuje s 45 tituly česky a slovensky psaných periodik vydávaných převážně v Buenos Aires. První část knihy přibližuje v pěti kapitolách vývoj krajanského a exilového tisku v chronologickém pořadí.

Zengerova transformační stanice stojí na exponovaném místě Malé Strany. Přestože se její příběh odvíjí už bezmála sto let a figurují v něm důležití aktéři meziválečného Československa, zůstával význam objektu dlouhou dobu skryt.

Na místě dnešní adresy V Holešovičkách 41, Praha 8 stávalo původně hospodářské zázemí usedlosti Rokoska. Ve třicátých letech 19.

Výbor z celoživotních studií významného českého rusisty Jiřího Fraňka (1922–2007), profesora Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, obsahuje třináct studií zabývajících se převážně ruskou literaturou – Slovem o pluku Igorově.

Během 19. století v procesu rozvoje občanské a národní společnosti Češi a Němci stanuli na opačných stranách barikády. Každý národ se snažil o definování a obhájení své vlastní identity.

Vzpomínáte si, jak jste jako děti rádi kreslili do čtverečkovaných sešitů? Linky čtverečků přímo vybízejí každého k tomu, aby je obtahoval, a provokují fantazii k vymýšlení nejrůznějších tvarů a ornamentů.

Kolem roku 1900 se na umělecké scéně v Čechách prosazuje moderna. Proces české národní emancipace vrcholí a sebevědomé české umění se více otevírá západnímu světu.

Zajímá vás, jak vzniká knížka? Komu všemu musí projít rukama, než se dostane ke čtenářům?

Autorka Stéphanie Vernetová zná knižní provoz velmi dobře a ve své naučné knize vás vezme na fascinující výpravu.

Soubor studií Víno, ženy, zpěv má demonstrovat nejen radost a veselí. Téma v sobě skrývá i závažnější odkazy. Příspěvky obsažené v knize se rozpínají od středověké literatury po tvorbu 20.

Kniha se věnuje zajímavé, byť málo připomínané kapitole z dějin české avantgardy, jihočeské skupině Linie, která působila ve třicátých letech 20. století v Českých Budějovicích, a především jejímu ústřednímu představiteli, Josefu Bartuškovi.