Knihy kultura a dějiny umění

Kniha, která představuje teoretický koncept aktivní hranice zasazený do obecnějšího rámce evropeizačních procesů, shrnuje závěry z výzkumu dvou trojzemních euroregionů (Nisa a Šumava) z let 2017–2019.

Kolektiv autorů sestavil ojedinělou publikaci mapující heraldické památky novojičínského okresu.

Až do konce dvacátého století ovládala svět myšlenka vytvoření celosvětové vlády. Vládcové velkých říší chtěli být vždy ještě větší a vládnout nad celou Zemí.

Tato publikace obsahuje to nejdůležitější z české mluvnice. Shoda podmětu s přísudkem, vyjmenovaná slova, synonyma, antonyma, homonyma, slovní druhy, větné členy a pravopis jsou zde zpracovány v přehledných tabulkách, které umožňují rychlou orientaci v publikaci.

Fenomenologie se po druhé světové válce „přestěhovala“ z Německa do Francie, kde si vydobyla a uchovává status živého a aktuálního myšlení.

Kniha je líčením příběhu fenomenologických diferencí týkajících se povahy jevů. A to, jak již název naznačuje, především v rámci nové francouzské fenomenologie.

Jednota těla a duše je ve filosofii Edmunda Husserla analyzována jako dvojí vtělení subjektu, inkarnace v těle prožívaném zevnitř, Leib, a inkorporace v těle vnímatelném v objektivním prostoru, tak jako jiná tělesa, Körper.

Interpretace vybraných částí díla Jana Patočky, týkajících se základní otázky po vztahu života a světa, tak jak je kladena z hlediska fenomenologická filosofie, je v této knize konfrontována s některými poklasickými koncepcemi, jak z pera Patočkových současníků.

Studium a práce v oboru filosofie je jednou z celoživotních dominant Karla Pexidra. Jeho filosofické myšlenky a přístupy mohly být ovšem veřejně uplatňovány až po roce 1989, kdy odpadla ideologická blokáda ze strany bývalého komunistického režimu.

Věda poskytuje vědění spolehlivé, ale oborově omezené. Filosofie oborovou omezenost překonává, avšak její spolehlivost trpí nejednotností filosofických přístupů a stanovisek.

Karel Pexidr, autor četných filosofických publikací, se v této krátké brožuře zaměřuje jednak na vysvětlení svého osobního přístupu k filosofii (s doplněním několika životopisných informací), jednak na heslovité shrnutí outputů své filosofické práce.

Filosofické i psychologické posuzování idejí nám v celkovém pohledu dává právo na závěr, že ideje jsou důležitým reprezentantem toho, čemu se říká – pravda s jistou dávkou vágnosti – lidský duch. Úhrnem tedy dost důvodů.