Knihy kultura a dějiny umění

Německá inspirace v díle Gérarda de Nerval identifikuje intertextové zdroje vrcholných próz tohoto francouzského prozaika, básníka a překladatele druhé romantické generace.

Analýza se soustřeďuje především na dvě povídky ze souboru Dcery ohně.

Blok obsahuje 16 listů s obrázky k vybarvení a jejich barevné předlohy.

Kniha představuje v úplnosti literárně-kritické dílo významného autora časopisu Tvář, dnes známého politologa Bohumila Doležala. (www.bohumildolezal.cz) z let 1964–1970.

Kniha Fikční světy české realistické prózy organicky propojuje literárněteoretický rámec fikčních světů s tradičním literárněhistorickým konceptem realistické prózy v kontextu české literatury.

Lubomír Doležel (1922) je jedním z nejvýznamnějších českých lingvistů a literárních teoretiků.

Studie o vztahu B. Hrabala k výtvarnému umění a o funkci odkazů k výtvarnému umění v jeho literárním díle.

Karel Havlíček je podle T. G. Masaryka „nedostižným vzorem českého žurnalisty“. Podle publicisty a vydavatele Bohumila Slámy je zakladatelem české politologie, Masaryk pak největším, avšak dosud ne plně doceněným českým filosofem a politikem.

Třídílný Rozbor nynější spisovné angličtiny čelného představitele Pražské jazykovědné školy Bohumila Trnky je závažný metodologický text této školy, který knižně a v ucelené podobě vychází v tomto vydání vůbec poprvé.
Bohumil Trnka.

Tento svazek je věnován moravskému jazykovědci Antonínu Matzenauerovi (1823–1893).

Nejpodstatnější v životě tušíme, nevidíme dál než zase stopy. Jak nalézat ve světě krásu? Jsme uživatelé předmětů civilizace a žijeme v prostředí, jehož principu fungování přestáváme rozumět. Pomůže digitální komunikace, kdy máme vše jako na dlani?

„Jak se svět proměňuje? Má anděl duši, může ji vůbec mít? Je pro nás ráj již uzavřený, či nikoli? Co ale bylo dřív? Je už za dveřmi budoucnost? Komu zvoní hrana? Jak to všechno bylo doopravdy? Znáš sám sebe? A znáš-li, přežiješ sám sebe? Kam se ukryla pravda?

Publikace zahrne část dosud nepublikovaného spisu Bohuslava Brouka, na němž autor, významný představitel kulturního života třicátých a čtyricátých let, pracoval v letech 1954–1958 a který zamýšlel předložit jako habilitační práci.