Levné Knihy kultura a dějiny umění

Traktát, v němž padovský renesanční aristotelik zkoumá různé možnosti řešení otázky po nesmrtelnosti lidské duše.

Knihu Nesamozřejmost vědy a techniky lze vymezil jako rozsáhlá filozofickou esej, jejímž námětem je evropská vědecká literatura od 16. do počátku 20. století v historických, kulturních, vědeckých a filozofických kontextech.

Chcete se naučit techniku akrylu, ale při pohledu na velké prázdné plátno či papír se vám rosí čelo? Nemáte tolik času jako Michelangelo při malbě Sixtinské kaple? Chcete zkusit něco nového, prohloubit své malířské schopnosti? Pak je tato kniha přesně pro vás.

Původní monografie promýšlí základní problémy Heideggerovy pozdní filosofie. Cílem studie je analýza ekstatické temporality (náhlosti), tzn.

Veda a filozofia sa usilujú pátrať, očisťovať hrdzu z faktov, zovšeobecňovať a syntetizovať, ale chýba sila emócie. A ňou popri poznávaní a skúmaní života disponuje jedine umenie, no najmä literatúra. Krásno spolu s rozumom a citom poľudšťuje človeka.

Osho pokračuje v sérii promluv na různá ucelená témata. Jedním z nejdůležitějších znaků lidské bytosti je vědomí. Vědomí je však mnohem víc než běžné uvažování si sebe sama.

Latinské slovo interregnum označuje čas přechodu, kdy nám minulost už a budoucnost ještě nepatří. Současné interregnum ohlašuje všudypřítomné slovo antropocén.

Kniha, která vychází ze starodávného hermetického učení. Účelem této knihy není formulace nějaké filozofie či nauky. Spíše se snaží předložit výklad pravdy, který čtenářům pomůže objasnit řadu útržkovitých okultních znalostí.

Průkopník kvantové teorie, Max Planck, kdysi šokoval celý svět tvrzením, že existuje jakýsi zdroj, v němž se rodí úplně vše, co tvoří náš svět.

Volné pokračování úspěšné publikace, ve které se exaktní vědci svěřovali se svým vztahem k umění.

Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví …

Anaximenés z Mílétu je poslední z trojice myslitelů, kteří pocházeli z téhož iónského města a podle tradice stáli na samém prahu filosofie. Ačkoli se Anaximenem završuje mílétské vnímání světa, nalézá se poněkud ve stínu Thaléta a Anaximandra.