Levné Knihy kultura a dějiny umění

Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? A nejsou lidé právě takovými myslícími stroji? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla.

Až do konce dvacátého století ovládala svět myšlenka vytvoření celosvětové vlády. Vládcové velkých říší chtěli být vždy ještě větší a vládnout nad celou Zemí.

Kniha, která představuje teoretický koncept aktivní hranice zasazený do obecnějšího rámce evropeizačních procesů, shrnuje závěry z výzkumu dvou trojzemních euroregionů (Nisa a Šumava) z let 2017–2019.

Sborník k životnímu jublieu Marie Bořek-Dohalské je určený těm, kteří se chtějí na zvukovou matérii řeči podívat z různých úhlů.

Jak se dnes studuje je asi nejpřístupnější text neapolského filosofa Giambattisty Vica (1668–1744).

Hérakleitos prý věnoval svou jedinou knihu slovutnému chrámu v Efesu. Nyní předkládáme tuto knížku dnešnímu čtenáři se zájmem o myšlení mudrce, jenž silou své inspirace oslovuje dnešní dobu stejně jako kteroukoli jinou.

Rozdíl mezi starověkou a středověkou filosofií a filosofií po Descartovi bývá obvykle spatřován v tom, že ve starověké a středověké filosofii nenajdeme pojem, který by přesně odpovídal našemu pojmu vědomí. Tento náhled je ovšem správný jen částečně.

Zábavný a jednoduchý průvodce při kresbě portrétu. V úvodu knihy naleznete praktické rady pro kreslení portrétu, seznam výtvarných potřeb a různé techniky stínování. Následuje užitečný návod kresby jednotlivých částí lidské hlavy z různých úhlu.

Předložená studie ukazuje a promýšlí imanentní meze Heideggerovy fundamentální ontologie a z nich interpretuje nezbytnost a směr následné transformace otázky po bytí. Studie vykázala tři takovéto meze, jež se vzájemně podmiňují.

Kniha se věnuje jednomu z předních filosofů německého idealismu J. G.

Ročenku pro filosofii a fenomenologický výzkum (2018) uvádí rozsáhlejší anglicky psaná stať Filipa Horáčka o Synesiově listu o námořní plavbě roku 401, která po přípravné části zabývající se problematikou fikce a fakticity v tomto dopise ukazuje.