Josef Lada (1887–1957) je zde poprvé představen jako vůdčí zjev středoevropského výtvarného umění 20. století, a tím i jeden z mistrů světového malířství. Celobarevná obrazová monografie je koncepčně postavena na myšlence, že ryze české motivy, česká krajina, české tradice i mýty posilují originalitu Ladovy tvorby. V úvodním textu i v deseti tematických obrazových kapitolách autor publikace přináší doklady jak osobnostní spřízněnosti Josefa Lady s mnoha významnými postavami světové kultury (nejen umělci), tak také nezaměnitelnosti a výjimečnosti Ladova malířského rukopisu. Velikost umělce je ovlivněna především jeho vnitřním přístupem, výsledná harmonie je pak v dílech znát a dodává mu punc světovosti. V posledním oddíle knihy je například fenomén „ladovské zimy“ postaven do řady těch nejslavnějších malířských motivických osobních charakteristik – a Ladovy obrazy v této konkurenci plně obstojí. Objevnou publikaci, která vychází v české i anglické verzi, uzavírá podrobný životopisný přehled, přizpůsobený – stejně jako všechny texty v knize – zahraničním čtenářům a diváků