Monografie Ivana Sobotky (1927–2008), jednoho z nejpozoruhodnějších českých malířů druhé poloviny 20. století, vychází ve spolupráci s Galerií středočeského kraje u příležitosti výstavy umělcova díla v Kutné Hoře.
Kniha představuje bezmála celé dílo Ivana Sobotky od raných olejů z padesátých let minulého století až po kvaše ze začátku druhého milénia. Podstatná část výboru patří tvářím – kvašovým portrétům neobyčejné síly, obrazům bezmála monochromním, které mluví nejprostší linkou výrazu tváře a očí.
Sobotka byl výrazný duchovní umělec, jemuž se nedostávalo pozornosti, protože o žádnou nestál. Maloval zcela svobodně, a živil se proto vždy něčím jiným. Výstavy nechtěl, vernisáží se většinou neúčastnil, publicitě vzdoroval. Pojilo ho přátelství s Věrou Novákovou a Pavlem Brázdou, jejichž monografie už Argo vydalo. Inspiroval se především produkcí ultramontánní vydavatelské dílny Josefa Floriana a byl radikálním pokračovatelem portrétu románského stylu. Tradici pozdější malby bezmála zavrhl a nacházel zálibu až v moderně.

Vydání knihy podpořila Galerie středočeského kraje.