Kniha nabízí nové zhodnocení díla významného českého moderního umělce Bohumila Kubišty, a to způsobem, který přesahuje tradiční formát uměleckohistorické monografie. Jeho tvorbu sleduje prostřednictvím rozkrývání složitých uměleckých, kulturních a historických vztahů v rámci Evropy počátku 20. století. Nejen Kubišta, ale také další středoevropští umělci zprvu balancovali mezi obdivem k modernistickému universalismu uměleckých směrů pařížského centra a snahou nalézt alternativní moderní výraz, vyrůstající z lokální umělecké a intelektuální tradice. Kubištovo zarputilé úsilí iniciovat vznik silné, nadčasové a svébytné moderní kultury však naráželo na nepochopení domácího publika, které vygradovalo vzájemnými konflikty dravě se prosazujících frakcí pražského modernismu a definitivně se roztříštilo v chaosu první světové války. Monografie zároveň krok za krokem sleduje Kubištův pohyb po pařížských bulvárech a kavárnách či městech jako Florencie a Pula, kde se v hodnosti setníka účastnil první světové války. Využívá kartografických postupů, aby přesně zaznamenala přesuny jeho děl mezi středoevropskými centry i regionálními kulturními středisky. V Kubištově síti kontaktů totiž nefigurují jen významní evropští umělci a spolky, ale také slavná umělecká díla, která autonomně vstupují do stále nových situací a nerespektují antropocentrickou perspektivu tradičních dějin umění.