Klasická literatura

Soubor několika „obrázků ze života“, nejdříve z Anglie, poté z Čech, je sebereflexivní přemýšlivou prózou, proloženou poezií.

Ve svém třetím románě vypráví spisovatelka Helena Němcová částečně autobiografický příběh, v němž se prolínají osudy členů několika generací nejbližší rodiny – ve válečném období narozených sester Kamily a Marty.

Román V domě básnířky je biografickým portrétem jedné z nejvýznamnějších finských autorek, mimo jiné i překladatelky Václava Havla, básnířky Eevy-Liisy Mannerové (1921–1995).

Cari figli, certamente conoscete tutti la citta di Praga e alcuni di voi anche il suo fiume Čertovka … e forse una fiaba sui piccoli polpi. Ma hai sentito parlare della piccolo buratino e del suo amico. Il nome dello buratino e Quintino e il suo amico Fukaríno? E un po 'divertente brezza.

Výbor fejetonů, novinových článků, úvah a drobných próz, v nichž se opět zrcadlí pohnuté osudy autorky i jejích současníků a především krásná i šílená tvář minulého století.

Helena Tomanová-Weisová byla velmi pozoruhodná žena.

Román se odehrává v blíže neurčeném městě České republiky, zachváceném epidemií podivné virové nemoci. Je obzvlášť záludná, neboť zasahuje i mozek. Kdo přežije smrtící průběh nemoci, tomu mozek pracuje jinak než dosud. Uzdravený člověk mění své vidění světa.

Příběhy, které se mohly stát kdekoliv a kdykoliv. Tíživé situace, kdy je člověk osamělý a musí přemýšlet. Hovoří bezhlasně, zástupným posluchačem může být socha, hora, havran, nenarozené dítě.

Helena Wernischová začala na přelomu 60. a 70. let vytvářet zcela originální časopis v jediném exempláři – vždy pečlivě vyhotovený na ručním papíře, s nepravidelnou periodicitou – a tento její mimořádný autorský počin trvá po více než čtyřicet let.

Helena Wernischová je známa především jako výtvarnice a ilustrátorka. V této knize se poprvé představuje jako spisovatelka.

Osudy 15 dívek z terezínského ghetta, které byly umístěny na stejném pokoji. Pokoji 28. Kniha je složena z autentických vzpomínek přeživších dívek, součástí jsou i zápisky jedné z nich, deník Helgy Pollak-Kinsky.

Helga Scharschied vlastním jménem Martina Čarnegoová již v dětství v sobě probudila šestý smysl, jinými slovy intuici, která jí v mnoha případech pomohla vyřešit spoustu těžkých situací, ve kterých se jako dítě ocitla v adoptivní rodině.