Po anglicky napísaný román The sorrows of Marienka (Marienkine žiale) z dielne amerického Slováka Vasiľa Štefana Kobana vznikol na základe rozprávania autorovej matky – slovenskej vysťahovalkyne do Spojených štátov. Situovaný je do obdobia začiatku 20.

Kniha Lukáše Vavrečky přináší úzce propojené příběhy deseti postav, převážně narozených na přelomu osmdesátých a devadesátých let.

Strhující povídky plno vzpomínek na 25 dny z oblouku života Pražáka od roku 1952 až do současnosti. Svižné vyprávění s jemným humorem v pražském slangu vytvoří Zlatou bránu jménem Přítomnost.

V novele „Kouzelné hodiny“ (O Relógio Belisário) autor José J.

Román se odehrává v blíže neurčeném městě České republiky, zachváceném epidemií podivné virové nemoci. Je obzvlášť záludná, neboť zasahuje i mozek. Kdo přežije smrtící průběh nemoci, tomu mozek pracuje jinak než dosud.

Delší i krátké povídky plné humoru i napětí, kuriozit i sebeironie, epistolární prózy, prózy žánrově jen obtížně zařaditelné, ale i pár fejetonů – to vše najdete v nové knížce Jana Velíška.

Tomáš Jirgl se dosud prezentoval divokými a oslovujícími básněmi. Plzeňské vydavatelství ARTKRIST přichází s první prózou tohoto autora. Na obrázcích se vyřádila Lenka Hejdová. Každý člověk je jedinečný a štěstí může nalézt i tam, kde by ho vůbec nečekal.

„Jsem rozvedená. Můj muž je ženatý. Vzal si jinou a říká jí lásečko. Jednou sráč, vždycky sráč.“ Třetí kniha Venduly Pačesové, autorky fejetonů a literárních miniatur (Zastřihávání křídel, Zapadávání), je prvním pokusem o rozsáhlejší útvar.

Příběh o boji se zákeřnou nemocí a síle rodičovské lásky inspirovaný skutečnými událostmi Když se u Eriky projevila ona podivná nemoc, nikdo si nepřipouštěl sebemenší pochybnost. Lékaři jednoduše určí diagnózu a zahájí léčbu. Vše je ale jinak.

I obyčejná holka z obyčejné rodiny vyroste, dospěje. Projde si úskalími puberty, založí rodinu. Potýká se se socialismem i přechodem na novou dobu. Stárne. Bylo by hezké dodat, že i zmoudří.

Věra Chytilová a Božena Němcová. Dvě nezpochybnitelné osobnosti české kultury. Jedna filmová režisérka, druhá spisovatelka. A obě, bez ohledu na století, které stojí mezi letopočty jejich narození, obdobně sebevědomé, talentované, vášnivé, sveřepé.

Mělo to začít tak idylicky. První taneční, první vyznání, první polibek… To vše mělo potkat šestnáctiletou Rút. Jenže to by nesměl být rok 1941 a na prsou by jí nesměla svítit žlutá hvězda.