Doktor Wilhelm Heinrich Schüssler (1821–1898) zjistil, že při léčbě nemocí je podání malých dávek minerálních látek potřebné pro chemicko-fyziologickou rovnováhu organismu. Vyslovil geniální myšlenku, že ředěné a dynamizované roztoky – látky v iontové formě – jsou buňkami lépe asimilovány. Jsou-li to fyziologické látky, mohou se snadno zapojit do metabolického cyklu. Absorpce je zaručena, protože buňka neodmítá látky tělu vlastní. To zcela odpovídá modernímu pojetí klinické homeopatie i fyziologie. Biochemické tkáňové soli, jak tyto látky nazval sám Schüssler, působí jako synergičtí činitelé v kombinaci s jinými chemickými látkami v těle. Obnovují, revitalizují a přeměňují látky přijaté ze vzduchu a potravou v biotickou energii. Jsou zásadní součástí životních procesů.