"Pro mnohé z nás se historie udála v černé a bílé. Rozumem dobře chápeme, že to není pravda, stejně jako je nám jasné, že lidé ve filmech z počátku 20. století ve skutečnosti nechodili, jako by je někdo zrychlil. Jenže když naše oko spočine na černobílé fotografii, jako by to potvrdilo náš předpoklad, že přesně takhle minulost vypadala.

Jenže se mýlíme: Minulost nebyla malá, vybledlá, poškrábaná a potrhaná. Byla – tak jako nikdy nekončící přítomný okamžik – velká, čistá, ostrá, kompletní a plná barev. Minulost a současnost byly totéž, jsou totéž,“ tvrdí spoluautor výpravné obrazové knihy Historie v barvě, Wolfgang Wild.

Díky spolupráci se světově proslulým kolorizátorem Jordanem Lloydem převedli více než 120 ikonických momentů z dějin lidstva do tak živých barev, jak je viděli naši předkové kdysi. Digitálně, realisticky a se smyslem pro historický detail snímky kolorovali, a tak jim vdechli nový život. Autoři nesouhlasí s tím, že by jejich zásahy byly k originálům neuctivé, nebo že by snad diváky kolorovaných fotek intelektuálně podceňovali. Ani se nesnaží nesmyslně vylepšovat často ikonické a proslavené originály – v paralele ke světu populární hudby hovoří spíše o „vizuálních cover verzích“.

Barevné zpracování poskytne nečekaný vhled do událostí, které z médií či učebnic dávno považujeme za všední. Zasvěcené komentáře a dobové citáty u každého snímku vtahují do děje a dovolí nám historii prožít tak, jako by se události nestaly před desítkami let či v předminulém století, ale – včera.

„Cílem kolorizátora je vytvořit obrázek natolik přesvědčivý, že barva v něm se stane samozřejmě přehlíženou součástí obrazu. Snímky v této knize jsou pro mě obrovsky silné, a to bez ohledu na to, jestli dostaly barevný kabát, nebo ne,“ prohlašuje anglický výtvarník Jordan J. Lloyd, který se ve svém studiu Dynachrome profesionálně zabývá kolorováním historických fotografií.

Pracuje pro komerční klienty, jakými jsou Jim Beam, Indian Motorcycles, magazíny Surfer nebo National Geographic, pro řadu vydavatelů včetně Time Life a instituce jako Imperial War Museum, BBC nebo University of Cambridge. Přednášel na konferencích Applu, Adobe a Britského filmového institutu. Spolupracuje s řadou archivů a muzeí, měl výstavy v Londýně, Drážďanech a New Yorku.

Revoluční kolekce fotografií se tak moc blíží skutečnému cestování časem, jak je to jen možné. Čtenáři, diváci či „návštěvníci“ tohoto „papírového muzea“ prožijí příběhy od vynálezu fotografie, přes postavení Eiffelovky, potopení Titaniku, velké objevy až k událostem obou světových válek.

Mezi vyobrazeními najdeme dobové kuriozity, jako je např. pouliční prodavač mumií a jiných záhrobních předmětů z Egypta 19. století nebo nahrávání řvu lva pro filmovou znělku studií MGM. Spatříme stavbu pařížské baziliky Sacré-Coeur i Eiffelovy věže (natřena byla nespočetněkrát, ale původně to byla „benátská červeň“); ledovec, do nějž s největší pravděpodobností narazil Titanik; pokusy s kluzákem bratří Wrightů i první přelet francouzského pilota Louise Blériota z Calais do Doveru, jenž se ocitnul také na obálce knihy.

Zcela úchvatný je výhled z polární jeskyně během expedice Roberta Falcona Scotta Terra Nova (díky rozsáhlému průzkumu autoři tvrdí, že nepromokavé bundy tragicky zahynuvších polárníků byly doopravdy žluté). A pohled do očí imigrantů, kteří do Spojených států přicházeli ze všech končin světa přes Ellis Island, nás zase přesvědčí o pravdivosti pojmu „tavicí kotlík“.

Z dějin fotografie spatříme první fotografický autoportrét i silné a sociálně-kritické snímky od Dorothey Langeové, jako je „Kočující matka“, anebo „Mechanik“ od Lewise Hinea.

Spec

• počet stran: 272
• produkt: Knihy – vázané
• datum vydání: 7.5.2019
• šířka: 253mm
• výška: 22mm
• hmotnost: 1574g
• ISBN: 978–80–7525–230–2