Zdaleka ne všem českým panovníkům bylo dáno zemřít ve vlastní posteli obklopeni svými nejbližšími. Už kníže Václav, později svatořečený patron země české, byl bestiálně ubit družinou svou mladšího bratra Boleslava. Kníže Jaromír byl zase probodnut neznámým troufalcem v noci na záchodě. Stejně tak zůstal nepoznán vrah posledního Přemyslovce mladičkého krále Václava III. Hned dva čeští králové hrdinsky padli v bitvě – Přemysl Otakar II. a Jan Lucemburský, kdežto další panovník Ludvík Jagellonský zahynul na útěku z bitvy. Špatně dopadly i některé české panovnice. Vdova po prvním křesťanském knížeti Bořivojovi později svatořečená kněžna Ludmila byla uškrcena najatými vrahy a královnu Johanu Bavorskou, první choť Václava IV., zase zardousil manželův oblíbený lovecký pes. Zkrátka sedět na panovnickém trůnu sebou leckdy přinášelo nemalá rizika…