Na přelomu 14. a 15. století se v Praze zrodila hereze, která svou silou pozdvihla celou zemi. Z věrnosti k svému mluvčímu mistru Janu Husovi Čechy přervaly pouta s koncilem i císařem, kteří jej vydali světské moci k upálení na hranici. Monografie Oliviera Marina mapuje kořeny tohoto konfliktu. Závěr 14. století byl dobou reforem a nešlo zde jen o tu, kterou později nazveme husitstvím. Hus bezpochyby dokonale ztělesňoval evangelické smýšlení české univerzitní elity. Vedle něj však spolupůsobily i další osobnosti – německy mluvící mistři, představitelé církevní hierarchie nebo zbožní laici. Ačkoli navzájem sdíleli nostalgii po čase apoštolů, jejich představy o Bohu, svátostech i církvi byly rozličné. Jejich dialog tvoří páteř této knihy, která ve výkladu o setkáních i střetávání mezi arcibiskupem, univerzitními mistry a věřícími odhaluje náboženské kořeny střední Evropy.