Studie analyzuje proces mírového uspořádání s Německem po druhé světové válce a československou, respektive českou účast na něm v časovém horizontu více než šedesáti let. Zkoumá, jaký vliv měl „faktor času“ na konstelaci aktérů mírového uspořádání, na jeho formální proceduru, na strukturu jeho materiálních problémů a v neposlední řadě na postavení Československa a České republiky v jeho kontextu, tj. především na možnosti české zahraniční politiky prosazovat v jeho rámci své specifické zájmy. Ve formě exkurzu představuje také vyhnanecké svazy ve Spolkové republice Německo a jejich vliv na vnitřní a zahraniční politiku země. Zvláštní pozornost věnuje třem otázkám, které měly v kontextu česko-německých vztahů obzvláštní význam: německým reparacím, právu sudetoněmeckých vyhnanců na návrat do vlasti a problémům spojeným s konfiskací jejich majetku.