Kniha představuje pohled na společenství raných zemědělských populací v období první poloviny 5. tisíciletí př. n. l. Jedná se o případovou studii zaměřenou na prostorový rámec východních Čech, který v tomto období představuje periferii někdejšího západního pravěkého kulturního okruhu. Výlučnost oblasti vysvítá především při širším středoevropském pohledu, a to zejména v otázkách dálkové distribuce kamenných surovin. Ty patří ke klíčovým atributům, které umožňují modelovat tamní regionální sídelní hierarchii stejně jako identifikovat osoby či skupiny lidí s mimořádným společenským postavením. Základní výchozí platformou knihy je vyhodnocení výsledků archeologického odkryvu dvou neolitických sídlišť, zkoumaných v nadstandardním rozsahu.