Podtitul výstavy by mohl znít Socha / imaginace, archetyp, exprese. Sestava děl/autorů konvenuje výrazové linii zastoupené například výstavou Divočina – příroda, duše, jazyk, která proběhla v Galerii Klatovy / Klenová roku 2002.

Volná řada tří aktovek, „bernhardovsky“ nedoslovených, existenciálně laděných sond do intimity lidských vztahů. Minach tvoří monologický dialog Sestry s mlčícím Bratrem a rozhovor s milencem Ludvíkem. Panna nebo orel?

Předkládané stati tvoří sice soubor samostatných studií, přesto jsou alespoň trochu provázané – pokoušejí se z fenomenologického hlediska prozkoumat způsob, jak může skrze výtvarné dílo vyvstat zjevnost jsoucího.

Slovenský spisovateľ Ivan Čičmanec žije od r. 1969 v Nórsku. V tejto zbierke svojských meditácií si predstavil, ako by vyzerali gnostické moditby – veriť a zároveň túžiť po poznaní.

Nová publikace historika umění Ivana Havelky nám přibližuje život, malířské dílo i význam zakladatele evropské moderní malby, k jehož odkazu se hlásili impresionisté. Textová část knihy je doplněna 35 fotografiemi nejvýznamnějších děl autora.

Kniha esejů slovenského kritika a esejisty Ivana Kadlečíka (1938), který předstupuje před čtenáře s výběrem svých osobně vyhrocených kritických vyznání, věrohodných autorovým osudem a lidskou poctivostí. Ve slovenštině.

Publikace nazvaná HICE MMXV je shrnutím již 22. Ročníku Mikulovského výtvarného sympozia „dílna“.

Soubor textů z let 2000–2007 od známé grafičky a ilustrátorky je komponovanou koláží postupně se rozvíjejících, na sebe navazujících textových vrstev nejspíše srovnatelnou se strukturou cyklu Šlépějí Jakuba Demla.

Kniha pojednává o fantasknu a fantastičnu v uměleckém (malířském) díle. Teoretická studie chápe fantaskno jako výtvor ducha, jako způsob odrazu předmětné, společenské skutečnosti. V ideovém smyslu má v umění funkci estetickou a magickou.

Předkládanou monografickou práci tvoří čtyři samostatné studie, v nichž jsou zachyceny životní osudy a jednotlivé stránky vědeckého, hudebněkritického, etnografického,organizačního i pedagogického profilu PhDr.

Před několika měsíci ještě neznámý italský autor Vittore de Luca svým odhodlaným přístupem k již téměř všední tematice prolomil mnohá tabu – a zároveň vytváří nové totemy.

Plnému porozumění českým hrám psaným v 19. století – a v souvislosti s tím i jejich náležitému ocenění a dramaturgickému využití – brání na prvním místě vzdálenost jejich jazyka od současné češtiny. Možnosti dramatu se do značné míry rovnají možnostem jazyka.