Publikace kontrastivního charakteru se věnuje frazeologii češtiny, chorvatštiny a bulharštiny (v teoretické rovině pak i slovenštiny). Je zaměřena na frazémy, jež ve své struktuře obsahují toponymický komponent. Tyto frazémy jsou analyzovány a v rámci analýz rovněž konfrontovány z hlediska formálního, sémantického, motivačního, typologického i z hlediska původu. Současně publikace zahrnuje v potřebné míře teorii vlastního jména. Nedílnou součást knihy tvoří též kapitoly představující zásadní české, slovenské, chorvatské a bulharské frazeologické teorie a také ucelený přehled česko-slovenské a jihoslovanské (tj. bulharské a [post]jugoslávské) frazeologické literatury.