Kniha Postgenerace se soustředí na básnickou generaci, která vstupovala do literatury na počátku devadesátých let minulého století a jejíž tvorba přinášela nemalé naděje a očekávání. Tato studie nepředkládá pouhou interpretaci konkrétních básnických sbírek mladých autorů; pokouší se především zkoumat literární kontext, do nějž tato básnická generace vstupuje, a sleduje též kritickou odezvu, které se jí dostává. V tomto směru jde její vývoj ruku v ruce s proměnou literární kritiky, která po roce 1989 musela nově formulovat svá východiska a funkce. Spíše než vyčerpávající studií o poetice mladé básnické generace je tato kniha pokusem rekonstruovat proměny a očekávání, jimiž poezie a její reflexe procházela v průběhu devadesátých let.