Společně s autory můžeme sledovat pohnutý osud Abrahama, člověka, který byl předurčen k tomu, aby se stal předzvěstí a symbolem všech utrpení a strádání, zkoušek a strastí.

Pražský rabinát Gutmanna Klemperera, který ve čtyřech pokračováních otiskl Paschelesův pražský Illustrierter israelitischer Volkskalender v letech 1881–1884, poskytuje nejen zajímavý příklad odborné práce z období počátků české (německy psané) židovské historiografie.

V návaznosti na Devět způsobů modlitby svatého Dominika představuje francouzský dominikánský teolog a historik Guy Bedouelle (1940–2012) devět cest dominikánského života a svatosti.

Pojednání o životě a díle proslulého židovského učence, žijícího ve 2.století, jemuž je připisováno autorství Zoharu, základního kabalistického spisu, jenž byl ve 13.stol. redigován španělským mystikem Moše de Leon a obsahuje mystické výklady biblických textů.

Gaucherova kniha je nejlepším uvedením do života svaté Terezie z Lisieux pro širokou čtenářskou obec. Autor se tu důsledně opírá o Tereziiny rukopisy, dopisy, básně, divadelní hry i modlitby.

Kniha známého kněze a vychovatele delikventní mládeže přibližuje mimořádné důležité téma odpuštění, které je nejkrásnější cestou ke svobodě.

Nová kniha známého francouzského kněze a vychovatele delikventní mládeže ukazuje, že veškerý aktivismus a pomoc ostatním by byly mnohem těžší, ba nezvladatelné, pokud by za nimi nebyl intenzivní život modlitby.

Knížka známého duchovního autora je uvedena otázkou: „Co opravdu je pro člověka štěstí? Radost? Potěšení? Pocit bezpečí? Zdraví? Bohatství?

Další z řady Gilbertových knížek malých rozměry, ale velkých obsahem. V krátkých kapitolkách píše velmi intenzivně o svém pohledu na to, co je skutečně víra.

Ponořte se do života a díla Johna Deea, renesančního matematika a „kouzelníka královny Alžběty“! György E. Szőnyi přináší analýzu renesančního okultismu a jeho místa v evropských kulturních dějinách.

Biblické výklady, přednášky i osobní zkušenosti na téma spirituality v evangelické tradici. Starozákonní podněty pro spiritualitu přibližuje L. Klíma, o antimystických rysech Janova evangelia pojednává J. Roskovec.

Většina pochodů v mysli probíhá bez naší vědomé, bdělé účasti. Pod tím, co si uvědomujeme na racionální úrovni, se skrývá mnohem větší hloubka.