Celibát je coby podmínka kněžství již osm století hnisající ranou Římskokatolické církve, která ignoruje výrok Bible biskup nechť je mužem jedné ženy. Léčit tuto ránu znamená znovu vysvěcovat ženaté. Tragédie celibátu mrtvá manželka obsahuje nejen historická a biblická fakta, teologické rozpory v dobových pohledech na sexualitu, ale též profily církevních otců a učitelů, které jsou účelově zamlčovány.
Jaké faktory stojí na pozadí vypuzení ženatých z kléru Římskokatolické církve? Proč přestala Církev vysvěcovat otce a manžely za kněze, když Ježíš Kristus povolával za apoštoly i ženaté muže? Proč Řeckokatolická církev nemá pedofilní skandály? Co znamená sloužit Bohu s nerozděleným srdcem? Co učili církevní otcové o sexualitě? Kým byli ovlivněni? Od Platónova tělo je hrob duše po wojtylovské tělo je svátostí spásy prošla Církev kus cesty, ale důležitý krok ještě neučinila. Pro svěcení ženatých mužů jsou mnohem hlubší důvody než je nedostatek kněží. Morbidnost Římskokatolické církve spočívá v tom, že smrt manželky je branou ke kněžství. Patrně nebylo nikdy více potřeba, aby se Církev postavila za manželství a rodinu, jako je tomu v době genderismu.
Cílem této publikace je vyzdvižení manželství a rodiny ve spojitosti se svátostí svěcení kněžství. Nepřinese svěcení ženatých uzdravení Církvi celibátníků? Na demagogii se dá reagovat jedině hloubkovým historicko-kritickým teologickým výzkumem. Kritická odborná kniha je psána nejen z lásky k Církvi, ale také z úcty k Pravdě. Autory jsou římskokatoličtí kněží. Přednostně je určena Učitelskému úřadu Církve, teologům a ženatým mužům, jež zve Duch Svatý ke kněžství a biskupské službě.