Kniha se zaměřuje na teologii německého jazykového prostoru a věnuje se problematice velikonoční víry u čtyř vybraných současných autorů. Hansjürgen Verweyen, Hans Kessler, Joseph Ratzinger a Klaus Berger reprezentují odlišné styly teologické práce, což se promítá i do jejich pojetí Ježíšova vzkříšení. Autor chce představit, jak vybraní autoři velikonoční tematiku uchopují a jak ji rozvíjejí, včetně některých antropologických a eschatologických souvislostí. Pokouší se identifikovat biblické, fundamentálněteologické a systematické aspekty Ježíšova zmrtvýchvstání u uvedených čtyř výrazně profilovaných osobností pokoncilní teologie a jejich návrhy nechává mezi sebou kriticky a dialogicky komunikovat. Jednou z ambicí knihy je také naznačit souvislost mezi metodou autorů a příslušným konceptem Ježíšova vzkříšení. Hlavním cílem však je přiblížit se tajemství Ježíšova zmrtvýchvstání, tak jak je nalézáme v současné teologické diskusi, přivlastnit si vše přínosné a nabídnout české teologické komunitě k další reflexi.