Knihy životní prostředí a ekologie

Vydejte se na velkolepou cestu ekosystémy Země a seznamte se s rozmanitými biotopy, které jsou domovem přibližně 8,7 milionu živočišných druhů.

Druhé aktualizované vydání Velké knihy Vesmíru je kompletním průvodcem Sluneční soustavou a vesmírem, v němž žijeme.

Více než 1 000 fascinujících faktů. Anatomie Slunce, osmi planet Sluneční soustavy, měsíců i planetek.

Pomůcka je určena k výuce fyzikálních veličin a jednotek. Obsahuje fyzikální vzorce, základní, vedlejší, doplňkové a odvozené jednotky. Díky své přehlednosti si získala oblibu především u žáků základních škol.

Co soudili význační biologové 19. a 20. století o člověku, jeho původu, evoluci, ontogenezi, povaze, co o původu kultury? Má člověk vůbec něco jako „přirozenost“ a jak ji definovat?

Kniha, která zahrnuje dějiny biologie od prvopočátků do objevení struktury DNA (1953), může svou stručností a přehledností zaujmout nejen biology z profese, ale i všechny zainteresované laiky z řad vzdělanějšího čtenářstva.

Nakládání s odpady je nedílnou součástí provozu školních jídelen.

Kniha se podrobně a apoliticky zabývá mylnými představami a ideologickým zkreslením mainstreamové prezentace vědy o klimatu, jež je mnohem méně černobílá, než si mnozí lidé uvědomují.

Stručný příruční průvodce umožňující určení 289 druhů ryb, korálů a dalších bezobratlých živočichů.

Uznávaný etolog Kurt Kotrschal nám v knize pomáhá chápat pradávné zaujetí vlkem a učí nás, jak přistupovat k věrnému společníkovi – psovi. Chceme-li žít se psy, musíme porozumět vlkům.

Kniha botaničky Věry Koutecké Vábení ostravské robky provází čtenáře regionem, v němž by asi hledal přírodní poklady málokdo – snad jen zasvěcený biolog je ochoten se brodit černými usazeninami v okolí odkališť, rozhrnovat neudržované houští v místec

Publikace je určena primárně pracovníkům údržby veřejné zeleně, městským úřadům a dalším subjektům, které se starají o veřejnou zeleň.

Je řeka Smutná opravdu tak smutná a Hluchý potok úplně hluchý? Jak vzniklo jméno přehrady Šance? A je skutečně Černá Ostravice tmavší než Bílá Ostravice? Jaká je vlastně nejčastější motivace při pojmenovávání vodních toků a vodních ploch?