Knihy životní prostředí a ekologie

Každá struktura a instituce kolem nás potřebuje inovaci, redesign a transformaci. Potřebujeme změny ve vzdělávání, správě věcí veřejných, průmyslu, dopravě, infrastruktuře, energetice, vodárenství, zemědělství a zdravotnictví.

Snažit se pochopit vlastní neduhy bez pochopení vývoje, kterým tělo prošlo v průběhu evoluce, je bláhové. Strhující bestseller evolučního biologa prof.

V současnosti stojíme na rozcestí a čelíme palčivým problémům: Co se děje s naší planetou? Jak jí můžeme pomoci? A jak sladit lidské zájmy s právy ostatních živých tvorů a potřebami ekosystému?

Kniha Stromy a ich príbehy vám predstaví najkrajšie stromy, ktoré sa nachádzali medzi finalistami v ankete Nadácie Ekopolis známej pod názvom Strom roka za posledných 16 rokov.

Práce podává multidisciplinární vhled do specifického odvětví vodního hospodářství spojeného s kosmickými misemi a pobytem lidské posádky v kosmických plavidlech.

Ptačí druhy jsou ve skupinách: „velcí jako sýkora modřinka, nebo menší“, „přibližně tak velcí, jako vrabec“ a „ptáci velcí jako kos, nebo větší“. Díky tomu, že modřinku, vrabce i kosa zná každý, snadněji odhadnete, kde opeřeného návštěvníka své zahrady hledat.

Kniha vydaná v roce 1872 představuje nejmladší z trojice hlavních Darwinových děl o evoluční teorii. Důraz je kladen na univerzální povahu výrazu emocí, což se projevuje podobnostmi mezi různými etniky i mezi zvířaty a lidmi.

Kniha SMRTÍCÍ ROSTLINY není jen strohým průvodcem danou problematikou či manuálem pro klinickou praxi, není ani farmakologickou příručkou – jsou to nádherně zpracované a fascinujícím způsobem prezentované přírodní dějiny těch nejjedovatějších rostlin

O životě, poslání a důležitosti čmeláků Stejně, jako další Goulsonova kniha Divočina v zahradě o přírodním zahradničení, je kniha Návrat čmeláků zásadním čtením pro každého, kdo má zahradu a není mu lhostejná naše planeta.

Na základě třicetiletého výzkumu napsal Dave Goulson srozumitelnou, fascinující a důležitou knihu, v níž se zabývá důkazy alarmujícího poklesu množství hmyzu na celém světě. „Pokud přijdeme o hmyz, všechno se zhroutí,“ varoval v rozhovoru pro New York Times.

Mezi lidstvem a přírodou není žádná bariéra, hranice nebo rozdíl. Jsme totéž. Jen jsme na to zapomněli. Západní kultura má ve zvyku mluvit a psát o těle, přírodě a fyzickém světě jako o něčem vnějším, co je oddělené od lidského prožívání a myšlení.

„Příroda pro mě představuje největší zdroj nadšení, největší zdroj vizuální krásy a největší zdroj intelektuálního zájmu.