Knihy životní prostředí a ekologie

V lese se setkáte s širokou škálou živých organismů. Žijí zde savci, ptáci, obojživelníci, plazi i bezobratlí živočichové, kterým vyhovuje prostředí tvořené stromy a keři, mezi nimiž vyrůstají kvetoucí byliny, kapraďorosty, houby, mechy a lišejníky.

Publikace shrnuje poznatky o konopí, historii jeho pěstování a používání, sklizni, vysvětluje chemické složení drogy a její působení. Třetí, rozšířené vydání. Doslov Dr. Ivan Douda z nadace Drop In.

Právě ve svých rukou držíte zcela unikátní publikaci, která svým rozsahem překonává vše, co u nás bylo doposud o kaktusech a jiných sukulentech vydáno.

Autorské dílo přináší rozsáhlý přehled tropických a subtropických rostlin, které se pěstují jako okrasné nebo užitkové, popřípadě mají obojí hodnotu. Součástí knihy je souhrn jednoduchých pěstitelských zásad, terminologický slovníček a obsáhlý rejstřík.

Nádherná kniha, která shrnuje poznatky a letité zkušenosti autora s pěstováním kaktusů, načerpané nejen při jejich studiu, ale při pozorování těchto vyjímečných rostlin v jejich přirozeném prostředí. Kniha je rozdělena do několika kapitol např.

Co to jsou čísla? Kolik jich rozlišujeme druhů? Proč Pythagora tolik zajímala čtvercová a trojúhelníková čísla? Lze najít nějakou souvislost mezi takzvanými dokonalými čísly a prvočísly? Existují vůbec čísla, která by nebyla ničím zajímavá?

Už vás někdy napadlo, k čemu vlastně máme mozek? Známá neurovědkyně Lisa Feldman Barrettová přináší nejnovější poznatky neurovědeckého výzkumu.

Od autorky bestselleru Pořád jsem to já Zásadní kniha, která umožní porozumění vlastní paměti Lidská paměť trpí nespornými slabostmi. Čím to, že si něco zapamatujeme a něco ne? Proč si člověk vzpomíná na svou první pusu a na desátou už ne?

Kniha poskytuje pohled na život dvou mimořádných osobností české a slovenské biologie, filosofie a veřejného života.

Dnes už klasická knížka laureáta Nobelovy ceny Konrada Lorenze výstižně vyslovuje varovné i velmi inspirativní poselství. Srovnáním s živočišnými společenstvími dokládá, v čem je dnešní civilizace škodlivá, když popírá geneticky dané potřeby člověka.

Ze života dětí něco mizí. Potichu našlapující, neviděný, neslyšený lišák se skrývá venku, za okny pokojů, škol, aut. Většina dospělých už citlivost na šelmy ztratila a jen mlhavě tuší, že v jejich životě něco chybí.

Technologická vize budoucnosti od autora teorie Gaia

Pro současnost, kdy se za nejvlivnější planetární faktor obecně považuje lidská činnost, se vžil termín antropocén.