Knihy životní prostředí a ekologie

Darwinismus se vydává za úplnou teorii biologického života, včetně lidského. Má podstatný vliv na sebepojetí dnešního člověka a jeho světonázor.

Darwinismus se vydává za úplnou teorii biologického života, včetně lidského. Má podstatný vliv na sebepojetí dnešního člověka a jeho světonázor.

První vydání knihy se setkalo s velkým ohlasem, vyvolalo řadu besed i pořadů a brzy si vyžádalo dotisk. Potvrdila se tak autorova snaha upozornit na množící se návrhy doplnit či i revidovat novodarwinismus v současné evoluční biologii.

V jedné z posledních knih se významný entomolog doc. RNDr. Jiří Zahradník, CSc. vyznává ze své lásky k oboru a představuje čtenářům brouky v různých prostředích jejich života. V hnízdech vos a včel, pod kůrou, v houbách či v lidských sídlech i jinde.

Přes 500 fotografií známého entomologa Jiřího Zahradníka ukazuje svět brouků v jejich přirozeném prostředí.

V knize pojednáno 360 druhů hmyzu na 407 barevných fotografiích. Vzhledem ke kvalitě odborného textu i fotografií má kniha parametry jak pro studenty oborů zaměřených na ekologii, zemědělství i ochranu přírody, tak i pro zájemce o říši hmyzu všeobecně.

V knize autor představuje tvarovou i barevnou krásu 138 druhů tesaříků, jak je zachytily barevné makrofotografie, průběžně pořizované od roku 1980.

Tato kniha vznikla z potřeby autorů rozproudit diskusi nad konceptem, který by mohl přinést naději, že klima ještě řešitelné je. Jiří se nebojí psát o tom, co nefunguje, diskutovat s osobnostmi a přinášet vlastní návrhy řešení.

Věda posledních dvou staletí zredukovala mytické představy o vodě na jednoduchý chemický vzorec „čisté vody“, popř. v ní rozpuštěné různé látky.

Velryby jsou největší zvířata, která kdy žila na zemi: nejdelší zaznamenaný jedinec měřil 33 metrů a nejtěžší vážil více než 171 tisíc kilogramů. Jen jazyk plejtváka obrovského může vážit víc než celý slon.

Tmy není třeba se bát, je nutné o ni pečovat. Světlo je život, světlo je naděje… ale je tomu tak za všech okolností? Švédský vědec Johan Eklöf zkoumá, jak umělé osvětlení a světelný smog ovlivňují přirozené biorytmy fauny, flóry i člověka.

Konečně máme možnost přečíst si v češtině kouzelné Keplerovo dílko sepsané v Praze nejspíše roku 1610. Je to jistě hezký dárek, stejně jako kdysi byl před mnoha staletími tento novoroční pozdrav autorovu mecenáši a patronovi.