Česká současná literatura

Prozaička Viera Švenková, oceňovaná autorka poviedok (boli preložené do jedenástich jazykov), sa v knihe Známe miesta, známe tváre vracia do rodného podtatranského kraja, zasiahnutého neduhmi civilizácie.

Hrdinové dvanácti svěžích povídek populárního spisovatele prožívají známé lidské pocity, touhy a strachy, občas dostávají šťouchance od osudu, bojují či se nechávají semlít životními a společenskými stereotypy.

První vydané dílo Michala Viewegha se odehrává během dvou letních dnů v kulisách českého městečka. Na každoroční pouti, kterou navštěvují ctihodní občané a známé figurky, je zavražděna mladá tělocvikářka.

Milenci mladí i mnohem starší, manželé a exmanželé, staří mládenci a vdovy, vášně přiznané i skrývané, ale třeba také složitý vztah syna a umírajícího otce, zkrátka láska v nejrůznějších podobách a odstínech – takové je základní téma Povídek o lásce.

Viki Shock je autorem desítky knih poezie a prózy, které si často sám ilustruje. V Půlnoční rapsódii přináší čtenářům literárně zpracovanou stovku snů za poslední čtvrtstoletí, obohacenou o několik koláží.

Kouzelný strýček Bosko vede dětského i dospělého čtenáře na výpravu do krajiny osvobozené obraznosti, kde se odehrává, co by nám jinde připadalo neuvěřitelné.

Povídky vymodelované citlivýma rukama sochaře Muž, který jednou večer v pantoflích otevře dveře a zjistí, že za nimi je milenec jeho manželky a s ním vše, co se snaží sám před sebou skrýt.

Něco cirkusového. Něco lidského a něco velmi zvířecího. Něco, z čeho jde strach, něco, co nutně potřebujeme k životu. Něco směšného, něco dojemného, něco směšně dojemného. Něco velmi tíživého a něco, co by mohlo povznášet.

Přežít ještě neznamená žít. „Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“ začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Prožívá dětství v temné vile u samotářské tety a její osud nikoho nezajímá.

Co všechno skrývá mycelium? Viktorie Hanišová debutovala v roce 2015 nadšeně přijatým románem Anežka o komplikovaném vztahu matky a adoptivní dcery, o skrytém rasismu a stereotypech.

Každá rodina má své tradice. Některá má navíc i tajemství.  Život malého Tea ubíhá v pomalém, ubíjejícím rytmu. Podivínská a samotářská matka ho vzdělává doma a namísto procházek a setkávání s jinými dětmi ho vodí do komunitního náboženského centra.

Opustené sanatórium vysoko v horách a v ňom tri ženy: šialená matka a jej dve krásne dcéry, Mária a Sabína. Sabína rada bubnuje, Máriu baví šijací stroj. Obidve milujú rovnakého muža, pašeráka áut Jaceka.