Levné Česká klasická literatura

Próza o složitém hledání rudního bohatství Hory Gimo. Autor Vladimír Sattran líčí v knize Hora Gimo složitou cestu k objevu rudního ložiska . Kniha byla napsána v sedmdesátých letech a je obrazem nesouhlasu a touhy po svobodě v době normalizace.

Ve vzpomínkách devadesátiletého Jana, které si autor zčásti vymyslel a zčásti pobral ze skutečného života, píše o Janově obdivu a lásce k šumavským lesům a lidem.

Málo známá knížka autora Vdavek Nanynky Kulichovy a Otce Kondelíka a ženicha Vejvary. Obrázek ze starých časů.

Kniha vypráví o rozmazleném synáčkovi, kterému napraví hlavu nejen krásná, ale i moudrá a pracovitá dívka.

Osou příběhu je milostný příběh ženy se čtyřmi desítkami svíček na pomyslném dortíku, ženy mezi rozvodem a přechodem, o lásce, o víře až k nevíře, nevěře, rozchodech a setkáních.

Autorka snáší argumenty na podporu podezření, že věčně nespokojené, útočné ženy dupou po mužském sebevědomí a sebecitu, hecovány k sobectví a pěstování takzvané kariéry feministickou ideologií a články lehkomyslných žvanivých redaktorek.

Letecký motor a umírání? Mladý muž doma sám pečoval o svého umírajícího otce tak, jak uměl nejlépe. Staral se po svém a všem, kdo mu pomáhali, bylo jasné, že ve dřezu zrovna nejde natočit voda, protože letadlový motor potřebuje taky péči…

Lenka Reinerová (1916–2008) ve své nejznámější německy psané knize (Das Traumcafé einer Pragerin) vzpomíná na všechny přátele a známé, jejichž životy se protnuly v Praze – Kafku, Broda, Heartfielda, Fuchse, Weiskopfa, Langera, Goldstückera i Foglara.

Co se stane, když si manželé po patnácti letech soužití, kdy se začínají stupňovat hádky a nedorozumění, řeknou: „Takhle to už dál nejde!“ Shodnou se na tom, že je potřeba to řešit a vyhledají pomoc odborníka, který pro ně má originální řešení.

Nezávazný románek z večírku někdy přeroste ve vášnivý vztah. Pokud ale porušíte nepsaná pravidla, může se bokovka změnit v noční můru.

Karolíně je třiatřicet.

Stejně jako v knize Barvy minulosti předkládá Stanislav Struhar i v dalším, kompozičně i esteticky vyzrálém díle Barvy budoucnosti tři výtečné prozaické práce plné překvapujících zvratů a souvislostí, strhující melancholie a intelektuální individuali

Položily jste si někdy otázku, jaké jsme my, ženy? Ano, jsme milující, naprosto úžasné, okouzlující, pracovité, veselé, rozmarné, ale i občas hubaté a nešťastné. Jak vidíme muže? A co všechno dokážeme?

Obyvatelstvo stárne a stárne, do penze odcházejí silné populační poválečné ročníky, ale současně ještě žijí jejich rodiče. Automaticky se předpokládá, že svým rodičům budou věnovat péči jejich dcery.