Levné Česká klasická literatura

Svou „koláží“ fragmentárních úvah, nedořečených příběhů, kuriozních „rad do života“, podivných citátů a dokumentů skládajících portrét imaginárního pana Ega, chtěla bezpochyby Ludmila Vachková uskutečnit celkem „normální“ umělecký záměr: zaklít do es

V záplavě jízlivých satir a hořce lyrických zpovědí, kterými nás pravidelně zásobuje David Drábek (nar. 1970) jako dramatik i jako režisér, se někdy zapomíná, že autor je stejně úspěšným tvůrcem pro děti a mládež.

Trieste Centrale je malou odbočkou velkého románu Winterbergova poslední cesta. Pan Winterberg cestuje ze Západního Berlína do italského Terstu. Chce, aby jeho žena byla šťastná.

Minulost a lži z ní jsou jako veš v kožichu. Jednou se objeví, ukážou, nebo vyvstane nějaký náznak jejich existence na světlo světa. Všem na oči. Třeba jen v podobě nejistoty nebo praskliny v jinak klidném životě.

Začít úplně znovu. Bez občanky i mobilu. Kdesi u vlakových kolejí, daleko od lidí. Sám si vše vybudovat a postavit. Jde to – ale musíte mít kocoura Roura!

Zuzana Maléřová napsala svou knižní prvotinu již v době svých studií a okamžitě vyvolala velký zájem a ohlas. Vzápětí byla objevena i pro rozhlasový mikrofon, takže rádio je již třicet let neoddělitelnou součástí jejího profesního života.

Když už vaši blízcí nezvládnou odečíst od stovky sedm.

Napínavý psychologický příběh se odehrává v Praze, Berlíně a na bavorském venkově za druhé světové války. Věra nemá tušení, že ji čeká osudový zvrat kvůli jednomu nešťastnému rande s německým důstojníkem.

Vychází k výročí událostí srpna 1968

Románové zpracování málo známého případu sebevraždy důstojníka československé armády, který byl autorovým otcem

Čas není jen abstraktní pojem!

Trapné povídky vyšly poprvé v roce 1921. Karel Čapek se v nich svým nezaměnitelným stylem zaměřuje na osudy lidí a jejich charaktery. Po přečtení knihy zjistíte, že od doby napsání těchto povídek se vlastně moc nezměnilo.

Jakub nastupuje do cukrářského učení a je úzkostlivý z nového prostředí a neznámých tváří, které tam potkává. Přesto si postupně ve třídě nachází přátele. Ze spolužáků má nejblíže k Nataše, se kterou sdílí podobné pocity a názory.

Tady někde to musí být. Jen kdyby pořád nepršelo. Dobré dvě hodiny jsem se prodíral houštím promočený na kost, než jsem to našel. Hromada kamení, děravý hrnec a pár střepů. A také zbytky usazení hřídele mlýnského kola. Tak tady to bylo.