„Špatný autor životopisu retušuje svou minulost a výsledkem je fotografie, kterou pořídil cizí člověk, aby utěšil žal nad bolestnou ztrátou blízké osoby.
Dobrý naopak dělá všechno, co je v jeho silách, aby zachoval podrobnosti s nejvyšší věrností.“ Tak charakterizuje memoárové psaní jeden z největších spisovatelů 20. století Vladimir Nabokov.
Autobiografie Promluv, paměti, původně vydaná roku 1951 a zásadně přepracovaná o patnáct let později, je nejen dokladem jeho slov, ale také výsostným uměleckým dílem.
Zachycuje Nabokovův život v rozpětí let 1903 až 1940, počínaje šťastným dětstvím v Rusku a konče emigrantským životem v Paříži a Berlíně.
Kniha vyšla původně anglicky a autor sám ji přeložil do rodné ruštiny v přestávkách mezi lovem motýlů a psaním Lolity.