Kniha představující neznámou tvář portugalského klasika (1840–1900) sestává z dochovaných dopisů čerstvě zesnulého „nejzajímavějšího Portugalce 19. století“, uvedených osobní vzpomínkou jeho přítele.

Carlos Fradique Mendes je zde velmi konkrétně určen jako dandy, rentiér, kosmopolita, dobrodruh, polyhistor a odmlčevší se básník, přesto však lze mluvit o „korespondenci jedné abstrakce“. Na pohled autentický vydavatelský počin totiž navazuje na romantickou tradici „nalezeného rukopisu“ a od Fradikovy schopnosti dočasně přitakat rozličným absolutním pravdám je už jen krok k modernistické heteronomii, bujení nezávislých tvůrčích osobností v jediném autorském subjektu.

Prozatím se nám pod rouškou reality, která je fikcí, s neodolatelným humorem předkládá ironická suma západního myšlenkového světa konce 19. století a v konfrontaci s ním se klade se otázka pravé portugalské identity.