Pohádky jsou určeny dětem, které se učí číst, naučily se písmena a chtějí číst jednoduché texty. Zároveň texty odpovídají požadavkům výuky čtení tzv. genetickou metodou, kdy děti čtou a píšou pouze velká tiskací písmena, neslabikují, ale pouze hláskují. Pohádky jsou proto psány velkými tiskacími písmeny a jsou řazeny od textů složených jen z jednoslabičných slov až po pohádky se čtyřslabičnými slovy. Příběhy jsou přiměřeně krátké a stylisticky jednoduché, aby děti pochopily pointu. Ve škole je možné pohádky také použít v rámci mezipředmětových vztahů, například v kresbě při výtvarné výchově. V neposlední řadě mohou pohádky pomoci řešit emočně volní vlastnosti a vztahy i předkládat dětem vzory chování.