Beletrie pro děti nad 10 let

Juchú, už se nemůžu dočkat! Od zítřka jsou prázdniny a my jedeme do Švédska a poplujeme obrovskou lodí! Úplně nejúžasnější však na tom je, že s námi pojede i Xeňa. Když bude se mnou, odvážím se spát i ve stanu uprostřed divočiny.

Fuj! Jen co začal školní rok, už to v naší třídě strašlivě páchne. Může za to svačinový chleba našeho nového spolužáka. Jmenuje se René, pochází z Francie a nejradši má kámenber, či jak se ten plesnivý sýr jmenuje. Bohužel ho třídní posadila zrovna mezi mě a Xeňu.

Všecko je bezva! Včera jsme s třídní a panem učitelem Milerem odjeli na dlouhý výlet. Je to vlastně škola v přírodě, ale tentokrát bude celá 6.B týden pobývat na usedlosti Kozomek u Baltského moře.

Jůůůbileum! Babička a dědeček slaví tento víkend zlatou svatbu. A to s celým příbuzenstvem, na starém hradě Močidla u Moulova. Táta už zorganizoval strašně moc věcí – hon za pokladem, výlety i plavby na kánoích.

Je to strašně nefér! Najednou můžu vyhrát zájezd do Austrálie, jenže pak všecko zhatí přísný zákaz. Přitom já se tam bezpodmínečně musím dostat – za roztomilými koalami i ke svým sestřenicím – a nutně potřebuju vršek s výhrou od KOALA-KOLY.

No nazdar! Od té doby, co má naše třída nacvičovat program k otevření nové tělocvičny, se fakt všechno kazí. Třídní totiž vylosovala, kdo s kým vystoupí – a já schytala právě Bena! Kluka z Rokerů!

Tento týden naši třídu čeká projektový týden. Postupně navštívíme některé rodiče v práci – co se asi dozvíme v psím kadeřnickém salonu nebo na letišti? Já se jen děsím, až půjdeme za tátou do školy, kde učí. Vůbec se mi tam nechce!

Tak už je to tady! Konečně mám narozeniny. Nemohla jsem se dočkat – ale co to? Mezi dárky se objevilo něco velmi nečekaného. Letní jazykový tábor v Anglii. Uf, to mám letět sama do cizí země, mezi cizí lidi, kteří mluví jen anglicky? Musím to říct Xeni!

Dnes sa v škole prihodilo niečo prelomové. Barča založila dievčenskú partiu Zvodné kvietky. Sú v nej skoro všetky dievčatá z triedy okrem mňa a mojej najlepšej kamarátky Xene. Aj preto ich voláme Ovce a sliepky.

Ahoj, volám sa Lenka a mám desať rokov. Som pomerne normálna, teda aspoň oveľa normálnejšia ako moji blázniví rodičia a obaja blbobračekovia. Takže vôbec nechápem, prečo sa práve mne v poslednej dobe stáva toľko zvláštnych vecí.

Jmenuju se Adinka a budu vám vyprávět příběh svojí rodiny a jednoho velkého domu, který je tím nejbáječnějším místem na světě. Říká se mu Villa. Ano, čtete správně. Villa s velkým V a dvěma LL. Nevím proč. Nevím, kdo to vymyslel.

Knížka vypráví o holčičce, které umřel milovaný pes Špunťa. Pejsek byl už moc starý a unavený. Doma byli smutní všichni, ale nejvíc holčička: začal ji pronásledovat temný mrak, v očích ji štípalo jako po mýdle a kolem srdce ji tlačilo, jako by ji svírala chobotnice…