Žánr: klasická

Nosič: CD, Kolekce

Interpret: Various

Autor: Janáček Leoš

Ve dvou moravských příbězích – slovácké Její pastorkyni a valašském Zápisníku zmizelého zhudebnil Leoš Janáček (1854–1928) vášnivé vztahy mladých lidí. První příběh s tragickým důsledkem poklesku a silným rozjasněním lidským, citovým i duchovním. Druhý s vědomým selháním a s rozhodnutím nést za ně veškerou odpovědnost.

JEJÍ PASTORKYŇA
Opera o třech jednáních podle stejnojmenné činohry Gabriely Preissové (1862–1946), verze 1916.

Její pastorkyňa vznikla podle činohry Gabriely Preissové (1862–1946), poprvé uvedené 9. 11. 1890 v Národním divadle v Praze. Janáček zhustil činoherní text a vytvořil úchvatné operní drama s opravdovostí a účinností. Důsledně uplatnil skladatelské přesvědčení o hudební nosnosti nápěvků, o přirozenosti opakování slov a o nejužším rytmickém i harmonickém sepětí hudby s dějem. V průběhu komponování ho hluboce zasáhlo úmrtí dcery Olgy, hudební citovost je zde proto mnohem osobnější a lyričtější než v jakémkoli jiném jeho díle. Ohlas Janáčkovy Její pastorkyně nebyl okamžitý, ale dozrál a nepolevuje v celosvětovém rozsahu.

Jenůfa - Libuše Domanínská
Stařenka - Soňa Červená
Laca - Antonín Jurečka
Jano - Míla Ledererová
Stárek - Vlastimil Šíma
Kostelnička - Marie Steinerová
Števa - Jaroslav Ulrych
Barena - Cecílie Strádalová
Pastuchyňa - Jarmila Lenská
Rychtář - Rudolf Asmus
Rychtářka - Helena Buriánová
Karolka - Marie Súkopová-Burešová
Tetka - Števa Svídová
Hlas - František Mikulica
Sbor opery SD Brno / sbormistr Benedikt Volauf
Symfonický orchestr Brněnského rozhlasu,
dirigent Břetislav Bakala
Čs. rozhlas Brno 25.-28. 3. 1953

ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO
Pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír na slova neznámého autora (Ozefa Kaldy 1871–1921), 1921.

Předlohou k Zápisníku zmizelého byla básnická zpověď neznámého autora (později vypátraného Ozefa Kaldy, 1871–1921), otištěná v brněnských Lidových novinách 14. a 21. 5. 1916. Janáčka příběh zaujal, ale ke kompozici se rozhodl až po vlastním, podobně nečekaném citovém prožitku. Skladatelovo vcítění do jednání postav je i zde bezvýhradné a v závěru opět dospívá k nadhledu a rozjasnění. Hudební podoba Zápisníku zmizelého a nároky na pěvce i klavíristu nemají ve světové tvorbě obdoby. Janáčkův skladatelský rukopis představují v krystalicky čisté podobě.

Janíček - Josef Válka
Zefka - Soňa Červená
Ženský komorní sbor
Břetislav Bakala – klavír
Čs. rozhlas Brno 11. 8. 1953