Otomar Kvěch, Symfonický orchestr Českého rozhlasu v Praze, Kühnův smíšený sbor, Kühnův dětský sbor, Dechové kvinteto Academia, Heroldovo smyčcové kvarteto, Žesťové kvinteto Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Irena Chřibková, Jiří Malát, Ivan Kusnjer, Jiří Brückler, Josef Škarka, Vladimír Válek, Regina Renzová, Jan Rozehnal, Jiří Chvála, Marek Vorlíček, Antonín Dvořák^ Otomar Kvěch: Requiem temporalem pro sóla, dětský a smíšený sbor, varhany, 3 komorní soubory a orchestr záznam ČRo z festivalu Pražské premiéry ve Dvořákově síni Rudolfina 16. 3. 2009 Antonín Dvořák: Te Deum, kantáta pro sóla, sbor a orchestr, op. 103 B 176 záznam ČRo z provedení při 59. ročníku Pražského jara v katedrále sv. Víta 21. 5. 2004 Spojení kantátových děl, mezi jejichž vznikem leží celé století, je na tomto CD možná překvapivé, ale stejně překvapivě sourodé, ač díla sama jsou různá. Dvořák i Kvěch vycházeli z duchovních textů, s nimiž bytostně souzněli. Podněty ke kompozici a sám vznik obou děl se ovšem liší. Dvořák nedočkavě komponoval pro svůj očekávaný vstup do Nového světa. Kvěch naopak po léta vršil vlastní úvahy, pochybnosti a jistotu tvůrčího rozhodnutí. Dvořák volil soprán a baryton, sbor a orchestr. Kvěch ponechal baryton, ale ke sboru a orchestru připojil dva hluboké hlasy, dětský sbor a tři komorní soubory. Liturgický text rozšířil o slova Kazatele a Žalmů. Společné zaznění obou děl promlouvá jako nové, celistvé duchovní sdělení: od pocitů trpkosti, nepochopení a protivenství až k tušení naděje ve smyslu života a k oslavě Toho, jenž sám je nadějí a oporou veškerenstva. Od „marnosti“ po „pouštěj chléb svůj po vodě, po létech najdeš jej“ a vznešené "Tebe, Bože, chválíme." Sourodé jsou však nejen navazující směry myšlení, ale i skladatelské přístupy v obou dílech důsledně zhudebňující obsah, tradiční i nevšední myšlení motivické, melodické, rytmické, harmonicky střídmé i neobvyklé. Délka 1 hod. 16 min. 02 sek.